COOLna

V roce 1914 odsud rakousko-uherský arcivévoda František Ferdinand d’Este vyjel na osudnou cestu do Sarajeva. A i když jde o tak zásadní historické místo, zámek v Chlumu u Třeboně, o kterém je řeč, desetiletí neutěšeně chátral. Teď se situace mění.

Od minulého roku má nového majitele a začalo se s opravami. Novému majiteli ale chybí potřebná povolení a v rekonstrukci pokračuje i přes zákaz stavebního úřadu.
Když při procházkách kolem zámku začali obyvatelé dvoutisícového městysu vídat hromady suti a znaky stavebních prací, radovali se, že se památka po dekádách chátrání dočká opravy a snad i zpřístupnění. „Konečně se to dá do pořádku. Ještě loni to vypadalo dost bídně,“ reagovala jedna z obyvatelek.

Vlastníkem zámku je nově vzniklá společnost Zámek d’Este s.r.o., jejímž jednatelem je Daniel Bakaev. Podnikatel s rusko-kazašskými kořeny vlastní hotely a rezidence v Karlových Varech nebo Mariánských Lázních. Podobný záměr má i s chlumským zámkem, kde plánuje zařídit ubytování a restauraci.

Nadšení místních opadlo v létě, kdy zámecký areál obehnal plot. Chlumečtí tím ztratili přístup do parku, který byli zvyklí využívat jako spojku do centra.

„Zejména pro starší občany je dostupnost centra, kde jsou obchody, zdravotní středisko, autobusová zastávka a další služby, složitá,“ poznamenala starostka Jitka Bednářová.

Vedení městysu proto usiluje o znovuotevření parku veřejnosti alespoň v omezeném režimu. „Park je veřejným prostranstvím prakticky sto let. Během této doby se Chlum rozvíjel i v návaznosti na něj, respektive na spojovací trasy mezi jednotlivými částmi, které skrz park vedou,“ vysvětlila starostka.

Nový vlastník donedávna odmítal s radnicí komunikovat a informovat ji o svých plánech. Minulý týden se však na starostku obrátil zástupce majitele. „Sešli jsme se a domluvili na pravidelné komunikaci. Zatím bez dalších konkrétních témat,“ potvrdila Bednářová.

Jelikož se jedná o památkově chráněný objekt, potřebuje majitel k přestavbě mimo stavebního povolení také posudek památkářů. Ti majiteli zámku zadali několik podmínek, které musel před zahájením rekonstrukce splnit.

„Veškeré bourání a práce spojené s odstraňováním historických částí konstrukcí napadených dřevomorkou byly mimo jiné podmíněny průzkumem, odborným posouzením jednotlivých prvků a svoláváním pravidelných kontrolních dnů,“ uvedl vedoucí kanceláře ředitele českobudějovické pobočky Národního památkového ústavu (NPÚ) Martin Gaži.

Při pokusu o posouzení stavu zámku a kontrolu prací se ale památkáři do zámku nedostali. Mohli jen zpovzdáli sledovat postupnou přeměnu ve staveniště. Majitel s nimi odmítl komunikovat.
„Nulová komunikace vlastníka s organizacemi památkové péče je zásadním problémem. Ke stavu památky se NPÚ nemůže vyjádřit, protože jeho pracovníkům opakovaně nebyl umožněn přístup do objektu,“ sdělil Gaži.

Když Bakaev s bouráním v zámku začal, památkáři upozornili třeboňský stavební úřad. Majitel ale do zámku nepustil ani jeho pracovníky.
„Stavební úřad vydal rozhodnutí o zastavení prací, které následně potvrdil odvolací orgán, jímž je krajský úřad. Další fázi s majitelem řeší památkáři,“ oznámil vedoucí odboru územního plánování a stavebního řádu města Třeboň Miroslav Roubal.

Podle zákona o památkové péči v tomto případě hrozí majiteli pokuta v maximální výši dvou milionů korun.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.