COOLna

….dědictví času a kultury…


Bombardování Gazy vůdce Hamásu neohrožuje.

Izrael během své vojenské operace v Gaze už oznámil několik zabitých vůdců Hamásu. Vesměs jde ale o nižší kádry a představitele vojenského křídla. Hlavní ideologové Hamásu sídlí v bezpečí Kataru či Turecka.

V den, kdy teroristé z palestinské organizace Hamás podnikli překvapivý útok na Izrael, pobýval vůdce Hamásu Ismaíl Haníja v Istanbulu. Stálé sídlo má ale v luxusním hotelu Four Seasons v katarské metropoli Dauhá.
I když tedy ve čtvrtek OSN informovala, že v celém Pásmu Gazy není jediné bezpečné místo, pro vůdce Hamásu izraelské bombardování i počátek následné invaze příliš moc nezměnily. Zůstávají v bezpečí, jim o život (alespoň zatím) na rozdíl od gazanských členů teroristických organizací – ale také civilistů – nejde.

V Kataru sídlí i další vysocí představitelé islamistického hnutí, jako je Samí abú Zuhrí, mluvčí Hamásu v Pásmu Gazy, nebo Tahár Nunú, Haníjův politický poradce. Vůdci Hamásu nežijí v žádné izolaci, právě naopak – před pár dny se s nimi například sešel íránský ministr zahraničí.

Blízké vazby Kataru a Hamásu se ostatně projevily i minulý týden, kdy islamisté propustili ze zajetí dvě ženy s americkým občanstvím (krátce poté propustili i další dva rukojmí). Právě katarský šejk al-Sání měl být hlavním zprostředkovatelem jednání, díky němuž Hamás rukojmí propustil.

Roli Kataru posléze ocenil izraelský poradce pro národní bezpečnost Tzachi Hanegbi:„Jsem potěšen, že mohu říci, že Katar se stává zásadní a zainteresovanou stranou při usnadňování humanitárních řešení. Diplomatické úsilí Kataru je v tuto chvíli klíčové,“ napsal na síti X.

Izrael ve svém postoji vůči Kataru, který je považován za jednoho z hlavních sponzorů Hamásu, čelí dilematu. Část politické scény je přesvědčená, že spolupracovat s touto zemí je chybou:
„Katar není ‚nezbytným partnerem pro humanitární a diplomatické akce‘. Samotný Katar je nepřítel. Katar financuje, pomáhá a podporuje teroristickou skupinu Hamás-ISIS,“ napsal na stejné sociální síti bývalý premiér Naftali Bennett.

Další zemí, v níž řada představitelů Hamásu nalezla útočiště, je Turecko. Prezident Recep Tayyip Erdogan v nedávném rozhovoru odmítl, že by zvažoval vypovězení členů Hamásu ze země: „Ačkoli Ankara za všech okolností vehementně odmítá civilní oběti, její vztahy s Hamásem zůstávají nezměněny,“ prohlásil.
Hamás navíc Erdogan nevnímá jako teroristickou organizaci, ale jako osvobozenecké hnutí, jak řekl. Za terorismus naopak kritizoval Izrael v souvislosti s násilným chováním židovských osadníků na Západním břehu Jordánu.

Jiní členové Hamásu žijí v Libanonu, například Sálih Arúrí, druhý muž politbyra organizace. Ten se nedávno v Bejrútu sešel se šéfem Hizballáhu Hasanem Nasralláhem a vůdcem Islámského džihádu Zijádem Nachalou. Ze schůzky existují i fotografie, spíše než o tajné jednání teroristických vůdců šlo o standardní jednání politických spojenců. Ministři za Nasralláhův Hizballáh ostatně zasedají i v libanonské vládě a k šíitskému hnutí má rozporuplný vztah i Západ, podobně jako ke Kataru.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.



krematorium