COOLna

Drůbežáři si stále hlasitěji stěžují na dovozové zboží z Ukrajiny, které na tuzemský trh proudí skrze Slovensko či Polsko. Vadí jim, že tamní producenti nemusí splňovat stejné podmínky jako výrobci v Evropské unii. I díky tomu mají nižší náklady a mohou si tedy dovolit nasazovat jiné ceny.

„Dovoz na evropský trh je možný pouze ze schválených provozů na Ukrajině. Můžeme se ale jen domnívat, jak probíhá schvalování a kontroly v těchto provozech v době válečného konfliktu a zda tamní standardy odpovídají těm evropským, co se týká kvality krmiv či spotřeby léčiv a dalších aspektů,“ spekuluje předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.

Podle ní jsou tamní náklady na produkci o třetinu až o polovinu nižší než v ČR. „Ukrajinští chovatelé si mohou dovolit nižší výkupní ceny, kterým evropští, potažmo čeští chovatelé nemohou konkurovat,“ dodala.

Podobně argumentuje i prezident Agrární komory ČR Jan Doležal, „Neříkám, že standardy nesplňují, ale zkrátka nemusí. I proto jsou náklady nižší než u nás, levné dovozy pak tlačí na snižování cen kvalitních domácích výrobků,“ řekl.

Podle mluvčí Potravinářské komory ČR Heleny Kavanové je ukrajinské zboží pro české producenty velkým problémem. „Jeho cena je taková, za kterou naši producenti maso vyrobit nedokážou. A podnikat se ztrátou není dlouhodobě možné. Mají tedy problém s odbytem, kdy obchodníci tlačí ceny tak nízko, že se tento druh podnikání stává nerentabilní,“ uzavřela. Soběstačnost ČR v drůbežím mase byla loni podle ministerských dat 67,7 procenta.

Dlouhá uvedla, že maso, ale i vejce putují z Ukrajiny do Polska nebo na Slovensko. „Maso je přebalováno, přestože chov i porážka probíhá na Ukrajině, a z vajec jsou vyráběny suché i tekuté vaječné hmoty. Na obalu je pak uváděna země, kde proběhla poslední operace – tedy v Evropě, což může být pro zákazníka zavádějící,“ dodala. Zákazníci se pak podle ní často nemusí dozvědět, že jedí potraviny původem mimo EU, protože suroviny končí v gastronomických provozech.

Hodnota dovezené drůbežího masa a drobů z Ukrajiny se letos do konce srpna meziročně zvýšila o 21 procent na 370 milionů korun, Ukrajina se tak po Polsku s dovozem za 3,1 miliardy Kč a Maďarsku, které dovezlo zboží za 436 milionů, stala třetím největším importérem těchto položek do ČR. Těsně za ní pak následuje Slovensko (364 milionů Kč). To ale rostlo meziročně daleko rychleji, šlo o zvýšení dovozů zhruba 149 procent.

Na dovezené maso se zaměřila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Podle jejího mluvčího Pavla Kopřivy letos inspektoři hodnotili na kontaminaci salmonelami 911 vzorků potravin. Pouze v osmi případech zjistili nevyhovující hodnoty, sedmkrát šlo o drůbež a jednou o vzorek vepřového. „Z těchto sedmi nevyhovujících vzorků drůbeže je země původu: šest případů z Ukrajiny, jednou z Polska,“ informoval mluvčí.

Podle Státní veterinární správy (SVS), která se na kontroly dovozů z mimoevropských států zaměřila, ale výsledky tak špatné nejsou. Na jaře odebrali 43 vzorků, čtyři byly pozitivní na salmonely, z toho třikrát šlo o Brazílii, jednou o Ukrajinu. V dalších měsících pak zjišťovali, zda skutečně zboží je správně označeno, tedy jestli není zboží přebalované. Skutečný původ byl označen všude správně, salmonely našli v jednom ukrajinském vzorku.
Na podzim pak zjistili osm pozitivních vzorků, půl na půl Ukrajina a Brazílie.
„Z výše uvedeného vyplývá, že drůbeží maso z Ukrajiny dle dosavadních výsledků veterinárního dozoru, pokud jde o výskyt salmonel, nikterak nevybočuje,“ sdělil za SVS Petr Majer.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.