COOLna

Koupit si křečka? Chovat činčilu, chameleona, hada nebo papouška? To vše by mohlo být v budoucnu zakázané. Instituce Evropské unie nyní prověřují možnosti omezení chovu divokých a exotických zvířat v zajetí. Dotknout by se v případě odsouhlasení mohl většiny rozšířených druhů, které chovají i akvaristé či teraristé. Záměr by měl ochránit zvířata před špatným zacházením a zabránit nelegálnímu obchodu.

Pozitivní seznam chovaných zvířat je sice zatím jen záměr, ale o tom, že jej státy berou vážně, svědčí odpor českých zákonodárců, kteří se vůči němu vymezili. Pokud by nakonec Revize akčního plánu EU pro boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy prošla schvalovacím procesem, znamenalo by to, že vše na pomyslném seznamu by nesměl s výjimkou zoologických zahrad nikdo chovat, rozmnožovat ani prodávat.

Takový seznam už má devět evropských států – Francie, Itálie, Litva, Belgie, Nizozemsko, Kypr, Lucembursko, Slovinsko a Malta. Jejich seznamy zapovídají chov například křečků džungarských, osmáků degu, činčil, ale také papoušků ara, australských neofém či kakariků, dále velkých plazů, jedovatých pavouků, hroznýšů a krajt. Například Nizozemsko povoluje chov třiceti druhů zvířat, kde je ze známých druhů jen pes, kočka a pískomil.

Evropský parlament už pověřil Evropskou komisi, aby vytvořila studii proveditelnosti vzniku takového seznamu, který by platil pro celou evropskou „sedmadvacítku“. Nyní se hledá realizátor této studie. V Česku tato myšlenka vyvolává paniku a odpor. „Dotkne se to všech divokých zvířat chovaných v zajetí. Vše, co není domácí zvíře, bude zakázané. Výjimku dostanou nějaká nejtypičtější zvířata, jako třeba andulka. Skončí obchod, skončí výměna, skončí výstavy. Bude to konec českého chovatelství,“ obává se předseda Českého svazu chovatelů Ondřej Matouš.

„Nepodporuji pozitivní seznamy, jistou míru regulace si umím představit pouze u velkých šelem. Jsme vyhlášenou zemí chovatelů papoušků, želv. Snažíme se maximálně omezit černý obchod se vzácnými druhy, ale zároveň podporujeme legální chovatele a pěstitele,“ řekl Petr Hladík (KDU-ČSL), ministr životního prostředí, které je v této věci hlavním partnerem Evropské komise.

Proti je i ministerstvo zemědělství. „Pozice mého resortu k pozitivním seznamům a jednotné podobě seznamu v EU je zamítavá. Vzhledem k rozdílným podmínkám v jednotlivých členských státech EU nepovažujeme vytvoření takového seznamu za vhodné,“ reagoval Marek Výborný, ministr zemědělství (KDU-ČSL). Vůči záměru vystoupila i Unie českých a slovenských zoologických zahrad, svazy chovatelů, a dokonce i česká nevládní neziskovka Nadace na ochranu zvířat. V pondělí se k tomu v Poslanecké sněmovně konala odborná konference – i její účastníci se vyslovili proti záměru Evropské komise.

„Kdo má právo říct, jaká zvířata se smějí chovat a jaká ne? A podle jakého klíče? Je to příliš velké sociální inženýrství. Pro nás jsou přijatelné negativní seznamy, které už u nás platí a které omezují chov velkých šelem nebo medvědů, ale pozitivní seznam je nesmysl. Je to plíživý postup, jak jednou zakážou chov zvířat i nám,“ míní za Unii českých a slovenských zoologických zahrad David Nejedlo, ředitel liberecké zoo.

Nápad stvořit pozitivní seznamy chovaných zvířat přitom nepřišel od evropských úředníků. Jde o výmysl ekologických aktivistů z organizací Eurogroup for Animals nebo Animal Advocacy and Protection. Ty prostřednictvím peticí tlačí od roku 2020 na EU, aby zvířata v chovech tvrdě regulovala.

„V Evropě se chová více než 200 milionů domácích zvířat, včetně savců, ptáků, plazů, ryb a obojživelníků. Mnoho druhů, zejména exotických zvířat, se však pro život v zajetí nehodí. To může vést k vážným problémům v oblasti životních podmínek těchto zvířat, může to poškodit biologickou rozmanitost, mít negativní dopad na veřejné zdraví a představovat nebezpečí pro zdraví jiných zvířat,“ zdůvodňuje svůj postoj hlavní lobbistická organizace Eurogroup for Animals.

„Pozitivní seznam by nahradil různé seznamy zákazů, které vždy zaostávaly za realitou. Předchozí pokusy se nezdařily, protože pozitivní seznam byl napaden sdružením majitelů exotických zvířat. Upřímně doufáme, že nyní nový pozitivní seznam obstojí,“ nechal se slyšet David van Gennep, ředitel Animal Advocacy and Protection (AAP) z Nizozemska. Aktivisty podporují i různí europoslanci, například Manuela Ripa za německé Zelené a Pascal Durand za frakci Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D).

Český europoslanec Jiří Pospíšil (ODS) je ochoten debatovat o druzích, které by se na seznam dostaly. „Neříkám ano ani ne. Nechci šikanovat lidi, na druhou stranu zvířata musí mít nějaké vhodné podmínky v chovech. Byl bych ochoten vést diskusi o tom, že by se zakázal chov nějakého velmi omezeného počtu druhů, například šelem a exotických ptáků, zavádět plošný pozitivní seznam mi přijde příliš restriktivní,“ míní Pospíšil.

Debata na půdě EU se ale už nevede o druzích, které na seznamu mají či nemají být. Aktivisté vědí, že diskuse by se mohla zaseknout právě na nějakém sporném druhu, který je u chovatelů oblíbený. Proto nyní usilují o to, aby se seznam přijal plošně, aniž by specifikovali, co na něm bude.

„Aktivistům jejich první pokus nevyšel, ale změnili rétoriku. Tím, že v mezičase osm evropských států přijalo své pozitivní seznamy, tak aktivisté tlačí na EU, aby členské státy měly stejné podmínky a aby se ostatní přizpůsobili. A tomu už evropští politici naslouchají,“ obává se David Nejedlo.

V případě, že by pozitivní seznam nakonec Evropská komise nařídila v EU vytvořit, pro chovatele by vyvstal okamžitý problém. Museli by zapovězené druhy zvířat oddělit, aby ty se již nemohly dále rozmnožovat a takzvaně by pouze dožily v zajetí. V případě některých druhů ryb nebo papoušků je to ale nesplnitelný úkol.

„Ara ararauna je monogamní druh, který žije celý život v páru. Dožijí se úplně běžně 60 let. Kdybych je oddělil, tak je tím vlastně zabiju. Takový pták umírá předčasně, izolaci prožívá velmi frustrovaně, trpí a sebepoškozuje se,“ upozornil pražský chovatel papoušků Stanislav Dvořák.

Zavedení pozitivních seznamů by mělo velký dopad i na obchod s chovatelskými potřebami. Češi ročně dle odhadů utratí za krmivo, klece nebo hračky pro zvířata 12 miliard korun.

„Pokud odečtu kočky a psy, kteří by asi zůstali povolenými druhy, tak ostatní segment u nás tvoří desítky procent obratu,“ zmínil Luboš Rejchrt, jednatel Plaček Group, lídr trhu s chovatelskými potřebami, pod něhož spadají největší sítě zooprodejen Super Zoo nebo Zoomarket. Loni měl obrat pět miliard korun.
„Ať se europoslanci někdy jdou podívat na nějakou burzu či výstavu ptactva nebo hlodavců. To jsou statisíce lidí, kteří se každý týden scházejí po celém Česku. Jsme velmoc v akvaristice, vyvážíme exotické druhy do zahraničí, jsme v tom úspěšní,“ upozornil Rejchrt.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.