Pracuje s tím, co najde ve šrotu. Petr Živnůstka objíždí sběrné dvory a sběrny, a když se mu něco líbí, tak si to odveze. Takzvaný odpad se mu může doma válet i několik měsíců. Nakonec ale nachází uplatnění v úžasných a současně praktických výrobcích ve stylu steampunku.
Petr Živnůstka z Nymburku kdysi na internetu viděl výrobky ve stylu steampunku. Líbilo se mu to, a tak si řekl, že to vyzkouší. Chytlo ho to tak, že má za sebou už řadu pěkných objektů.
„Pro inspiraci chodím na Pinterest. Nikoho ale nekopíruji. Prostě sbírám nápady a udělám si to podle svého. Když člověk vidí desítky a stovky obrázků, tak si z každého něco vezme,“ vysvětluje.
Pro kamaráda, který má hospodu, upravil vysloužilá krbová kamna. Provedl u nich nejen generálku topeniště, ale zcela je proměnil. Za ta léta totiž byla už hodně zašlá a ošklivá.
„Vzal jsem si je do parády. Sám jsem nevěděl, jak budu postupovat. Ale pak jsem začal, a už to šlo ráz na ráz. Tvořím vždy nahodile a nemám nikdy žádné plány ani výkresy. Navíc mám to štěstí, že mi nikdo neříká, jak mají mé výrobky ve finále vypadat. Vlastně to do poslední chvíle nevím ani sám,“ směje se Petr Živnůstka.


Krbová kamna nyní vypadají perfektně. Jsou na nich různé trubky, budíky… Nic z toho ale není funkční. „Výroba mi zabrala okolo osmdesáti hodin. No, možná i trochu více. Vlastně jsem čas nepočítal, protože to bylo pro kamaráda,“ říká.
Jako povrchovou úpravu Petr Živnůstka používá žáruvzdornou černou barvu. Další je barva, kterou si sám míchá z měděného a mosazného prachu.
„Když chci, tak je smíchám dohromady, což vytvoří jakoby bronzovou barvu. Můžu ale použít pouze mosaz, která je zbarvená do zlata, nebo měď, jež je zase do červena. Má to velkou výhodu v tom, že je to vlastně kovový prach, tak nehoří ani na kamnech nebo grilech. Drží to parádně. Bohužel se už nevyrábí. Mám ho ještě maximálně na dva roky. A tím končím. Zatím nevím, čím ho nahradím,“ přemýšlí Petr Živnůstka.
„Člověk musí mít hlavně fantazii, aby si uměl představit, jak výrobek bude ve finále vypadat. Výkresy vůbec nepoužívám a nářadí mám obyčejné z hobby marketu. Nejdříve musím věc vidět a vědět, k čemu bude sloužit. Pár dní mi v hlavě běhají nápady, a pak se do toho pustím,“ říká.
Steampunk je industriální design velké průmyslové revoluce, kdy bylo vše poháněno párou. U nás podle Petra Živnůstky tento styl skoro vůbec není vidět. „Jiné je to ve světě, kde je hodně populární. Jsou tam neskutečná díla. Kam já se hrabu,“ říká skromně dnes 54letý punker. Kohouta na hlavě sice nenosí, ale jako punker žije.
V oblibě má také airbrush, což je malířská technika využívající malé pistole ke stříkání barvy pomocí stlačeného vzduchu. Vždy se mu totiž líbily pomalované motorky a auta.
„Do čtyřiceti let jsem neuměl vůbec nic. Jezdil jsem kamionem a vozil auta. Jednoho krásného dne jsem něco prodával na webovém aukčním portálu a našel jsem tam airbrushovou pistoli. Když jsem ji kupoval, nevěděl jsem vůbec, do čeho jdu. Po týdnu jsem vylezl z kamionu a strávil jsem celý víkend tím, že jsem se učil malovat,“ vzpomíná.
Od té doby pomaloval několik automobilů a zalíbilo se mu to natolik, že přestříkal i svého Passata.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.




Napsat komentář