COOLna

Léčit už se v některých oborech nevyplatí, říká šéf Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. Platí to hlavně o kardiologii, plicním nebo ORL. Na vině jsou podle něj nízké úhrady od pojišťoven, které už prý lékařům nepokryjí ani vstupní náklady.

Příští rok se navíc situace ještě zhorší – návrh úhradové vyhlášky totiž přiznává ambulantním specialistům jen šestiprocentní nárůst plateb oproti letošnímu roku. „To nepokryje ani inflaci,“ podotýká Jojko.

Lékaři tak prý začnou omezovat služby. „Ti, kteří už jsou v důchodovém věku, praxe úplně zavřou,“ tvrdí Jojko. Půjde podle něj hlavně o lékaře nad sedmdesát let, kterých je mezi ambulantními specialisty asi 17 procent. Podle Svazu zdravotních pojišťoven už je přitom řada lidí s dostupností péče nespokojená nyní. Její zhoršení vnímá asi třetina pojištěnců.

Výši úhrad, které by měly samostatným doktorům v příštím roce posílat pojišťovny, kritizuje i šéf České lékařské komory Milan Kubek: „Úhradové podmínky by měly zohledňovat současné rostoucí náklady. Podle našich propočtů by se tedy měly zvednout o 15,1 procenta oproti letošnímu roku.“ S tím ale ministerský návrh nepočítá. Nejvíce biti jsou přitom podle Kubka právě ambulantní specialisté.

Vedení resortu zdravotnictví ale nesouhlasí. Mluvčí Ondřej Jakob namítá, že je navržené šestiprocentní navýšení dostatečné. „Zajištění plynulosti poskytování zdravotní péče by to nemělo narušit,“ říká. Nepříznivý dopad na dostupnost služeb by podle něj mělo naopak příliš velké přisypávání peněz jedné skupině lékařů, například právě těch ambulantních. „Tato nerovnost by totiž destabilizovala systém,“ vysvětlil.
Podle Zorjana Jojka už se ale část lékařů v důchodovém věku na ukončení praxe chystá.

Třeba já mám plnou ordinaci pacientů se srdečním selháním a poruchami srdečního rytmu, kteří potřebují léky na snížení krevní srážlivosti. Pokud je ale všem skutečně předepíšu, narazím na limity stanovené pojišťovnami. Nedodržím je, protože se odvíjejí od roku 2022, kdy jsme ještě tolik pacientů neměli. Léky navíc ještě nebyly tak drahé. Jakmile ale překročím limit, pojišťovna mi vyměří sankci: regulační srážku až do výše 15 procent mého obratu. Pokud tedy nechci skončit v červených číslech, musím pacienty v čase trochu víc rozložit.

Ministerstvo v úhradové vyhlášce na příští rok plánuje, že lékařům zvedne platby o šest procent. Pomůže to?
Nepomůže, naopak. Nedostupnost služeb se v některých oborech ještě zhorší. Náklady na péči totiž letí nahoru – vyšší jsou ceny energií, materiálu i léčiv. Potýkáme se s inflací, která se pořád pohybuje kolem osmi procent. Jenomže ministerstvo, které by mělo tohle všechno v úhradách zohlednit, naopak škrtí. Už třetím rokem nám navrhuje částky, které tomuto stavu absolutně neodpovídají. Některé výkony už se kvůli tomu stávají nerentabilními, pokud by je chtěli lékaři dělat, museli by si brát úvěry. Jenomže ty by pak neměli – vzhledem k nízkým úhradám od pojišťoven – z čeho splatit. V příštím roce se proto dá očekávat další pokles kvality péče.

Kde například? Které výkony už se nevyplatí lékařům dělat?
Jde především o materiálově a technicky náročné chirurgické zákroky nebo technické výkony typu echokardiografie. Taky sem patří řada výkonů z ORL nebo endoskopické vyšetření v gastroenterologii. Všechny tyto věci jsou hrazeny velmi slabě.

Naopak v radiační onkologii, kterou se profesně zabývá i současný ministr Válek, mají růst úhrady nadstandardně. Proč ministerstvo vytváří tuto nerovnost napříč obory, se ale můžeme jenom dohadovat.

Může se tedy stát, že se pacienti na některá vyšetření nedostanou, přestože je budou potřebovat?
Může se stát, že se na ně nedostanou včas. Lékaři totiž budou mnohem víc zvažovat, koho na dané vyšetření pošlou a koho ne. Nikdo je totiž nemůže nutit k tomu, aby pracovali zadarmo, nebo dokonce na dluh. Péči budou proto omezovat na minimum. Ti lékaři, kteří už jsou hluboko v důchodovém věku, pak svoje praxe pravděpodobně zavřou. Proč by se stresovali? Půjde hlavně o kolegy ve věku nad 70 let, kterých je mezi ambulantními specialisty asi 17 procent.

Kolik peněz by si tedy ambulantní specialisté představovali?
Vzhledem k tomu, že už jsme byli ve ztrátě letos, bychom potřebovali úhrady navýšit o 14 procent. To by nárůst vstupních nákladů i inflaci pokrylo. Ve skutečnosti nám ale ministerstvo v úhradové vyhlášce nabízí jen pět až šest procent, u materiálně nejnáročnějších oborů dokonce jenom dvě procenta. To je kriticky málo.

Lékaři ve špitálech už nechtějí sloužit stovky hodin přesčasů ročně. Hromadně kvůli tomu vypovídají dohody. Zaznívají přitom návrhy, podle nichž by se měly do služeb víc zapojit i soukromí ambulantní lékaři. Co vy na to?

Problém jsou nízké odměny. Pokud bychom měli jít sloužit noční či víkendovou službu do nemocnice, museli bychom to mít opravdu dobře zaplacené. Po službě bychom totiž nemohli jít zpátky do ambulance, ale museli bychom si pár hodin odpočinout. Honorář z nemocnice by nám tedy musel pokrýt výpadek příjmu naší ambulance – musel by zaplatit sestru, vodu, energie a nájem. Musel by se pohybovat v řádu desítek tisíc korun za jednu službu, což nám ale současné nemocnice nedají. Když jsem jednou „svou“ cenu řekl řediteli Motola Miloslavu Ludvíkovi, opáčil, že jsem se snad úplně zbláznil.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.