COOLna

Kromě války na Ukrajině tady máme další válku na okraji, či v blízkosti Evropy – konflikt v Izraeli. Navíc hrozí, že se rozšíří po celém Blízkém východě, či dokonce přeroste v širší válku. A pak tu máme hrozbu nové vlny terorismu v Evropě – tedy nikoli pouhou hrozbu, ale zjevně už i realitu. Jaký dopad lze čekat na trhy, byznys, ekonomiku, ceny surovin? Zatím nevíme, trhy v tuto chvíli stále reagují spíš na to, že úrokové míry v USA zůstanou vysoko poněkud déle, nebo na oživení poptávky v Číně.

Dopadem souběhu geopolitických krizí se zabývají na serveru Eurointelligence.com. Žijeme nyní v éře, kdy na geopolitice záleží, a to více než na čemkoliv jiném. Jedna událost vyvolává další nestabilitu, což vede z definice k dalším nestabilitám a nepředvídatelnostem. Když se něco stane, má to všeobecné i konkrétní dopady a intenzita vlivu na ekonomiku je pochopitelně jiná v krátkodobém a dlouhodobém horizontu. A také na různé lidi, skupiny lidí, regiony a státy bude vše dopadat různě.

Psychologický dopad každé události přitom může být horší než dopad přímý. A může trvat déle, když destabilizující události následují jedna za druhou. Podívejme se třeba na situaci s plynem na evropském trhu. Jednotlivé události jako poškození plynovodu mezi Finskem a Estonskem by samy o sobě neměly mít velký dopad na rovnováhu nabídky a poptávky.

Hráči na trhu ale celkově zneklidní, protože neví, co dalšího přijde příště. Leckdo může začít jednat tak, že se prostě připravuje na nejhorší. Podle této logiky si racionální hráč asi otevře na trhu delší pozice, protože riziko potom má svůj limit. Kdo má jen krátké pozice, může mít ztráty hypoteticky skoro nekonečné.

Každopádně geopolitická rizika na trhy dopadají hlavně podle toho, jakým je kdo hráčem. Jste méně zranitelní, když můžete věci ovlivňovat, a více zranitelní, když věci ovlivňují vás. Moc a vliv fungují jako odstrašení. Jste chráněn také proto, že můžete dávat věcem tvar a ovlivňovat jejich běh.

To je právě znepokojivé na Evropě v dnešní době geopolitické fragmentace. Svět se stále zřetelněji dělí na Ameriku a její spojence a na Čínu a její blok. Evropské země se nacházejí uprostřed a bez prostředků, jimiž by mohly jasně ovlivnit, co se ve světě děje. Je to ze strany Evropy důsledkem zanedbávání tvrdé moci a síly i neochoty utrácet peníze na geopolitický vliv.

V plné síle by se to projevilo, kdyby se Donald Trump stal v roce 2024 americkým prezidentem. Vojenská pomoc Kyjevu by pak asi zůstala na Evropě, stejně tak financování poválečné rekonstrukce Ukrajiny. Instituce, kterými EU disponuje, jsou neadekvátní a neschopné činit rychlá rozhodnutí v oblasti zahraniční politiky. EU není připravená budovat ekonomické, diplomatické a vojenské kapacity, aby její případná rozhodnutí měla ve světě nějaký vliv.

Neschopnost Evropy mít vliv ji činí zranitelnou ekonomicky, ať už jde o ruský či katarský plyn, nebo o americký tlak na členské státy EU, aby přestaly dodávat kritické technologie do Číny. Schopnost EU ovlivňovat bezpečnostní dynamiku i zásobovací řetězce je limitovaná, celé je to pak začarovaný kruh.

Před nastávající zimou a topnou sezonou zůstává situace v Evropě křehká, přestože plynové zásobníky jsou skoro plné a EU má k dispozici dostatečnou kapacitu terminálů. El Nino nejspíš způsobí, že i letos bude zima relativně přívětivá, což by pro Evropu bylo další v podstatě štěstí.

Pravděpodobnost ale není jistota a nevíme určitě, jaké bude počasí. Třetina výroby tepla v EU se spoléhá na plyn a poptávka může být velmi variabilní. Bruselští energetici Simone Tagliapietra a Georg Zachmann tvrdí, že 35procentní snížení poptávky po plynu v loňské sezoně způsobilo přívětivé počasí.

Jenže před týdnem jsme zažili řadu nehezkých překvapení a ceny plynu (futures) hned vyskočily o 23 procent. Izrael zavřel těžební pole Tamar, někdo sabotoval plynovod mezi Finskem a Estonskem, v Austrálii se stávkovalo. Neklid na trzích s ropou také nepomáhá, protože ceny zkapalněného zemního plynu se často indexují s ropou. Přitom energeticky náročné průmyslové provozy v Evropě se dosud neprobraly z loňského propadu, v Německu je tato produkce stále o 16 procent nižší než v lednu 2022.

Konec plynovodů Jamal a Nord Stream ubral z trhu hodně plynu a nová těžební pole v USA a v Kataru budou zprovozněna až v roce 2025. Především Evropa tak bude závislejší na spotovém trhu. Závislost na Rusku (energie) a Číně (obchod) činí Evropu zranitelnou.

Nabízí se analogie se 17. a 18. stoletím. Tehdy vládly na evropském kontinentu dvě mocnosti: na jedné straně španělsko-rakouští Habsburkové a na druhé francouzští Bourbonové. Někde uprostřed zůstala německá, italská knížectví a městské státy, ve kterých však probíhala většina tehdejších válek. Když si to extrapolujeme do současnosti, je vcelku jasné, kde se právě nachází Evropa.

Jan Macháček

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.