COOLna

Soudkyně okresního soudu ve Vsetíně Ludmila Gerlová v pondělí 23. října ráno vynesla dlouho předvídaný rozsudek: rožnovskou společnost Energoaqua i jejího jednatele Oldřicha Havelku zprostila obžaloby z otrávení řeky Bečvy 20. září 2020. Kvalitu rozsudku ovšem zcela znehodnotila zdůvodněním, kterým de facto obžalobě dala za pravdu, jen pro nedostatek pádných důkazů věc označila za přestupek a svěřila ji k dalšímu řízení České inspekci životního prostředí.

Soudkyně přitom nenechala obhajobu přednést své argumenty, což vyvolávalo předpoklad, že žalobu zamítne. To se i stalo, nicméně následné zdůvodňování rozsudku vyvolává hluboké rozpaky. Zástupce poškozených rybářů Stanislav Pernický se přesně v tomto smyslu v přestávce vyslovil pro média.

Policie během přípravného řízení v rožnovské Energoaquě nezjistila žádnou havarijní událost. Žaloba tedy celá stála na argumentech, které měly dovodit, že rožnovská firma provozovala svou čistírnu mizerně, a navíc v rozporu se zákonem, takže jí do řeky v kritickém čase unikly kyanidy. Opírala se přitom mimo jiné o zjevně účelově vydaná rozhodnutí ministerstva životního prostředí, jež vypracoval Radek Pallós, který od počátku společně s tehdejším ministrem životního prostředí Richardem Brabcem mystifikoval českou veřejnost o průběhu vyšetřování otravy.

Žaloba se potýkala také s tím, že musela prokázat, jak by mohly kyanidy, které měly zabít na osmdesát tisíc ryb na čtyřiceti kilometrech toku řeky, předtím urazit členitým řečištěm více než tři kilometry, aniž by na nich způsobily jakoukoli škodu. To se od počátku jevilo jako zásadní defekt hypotézy o zavinění havárie rožnovskou Energoaqou.

Případ otravy řeky Bečvy od počátku provází vážné podezření, že státní instituce — Česká inspekce životního prostředí, Policie České republiky, státní zastupitelství a soudní znalec Jiří Klicpera — spolupracovaly na tom, aby odklonily pozornost od hlavního podezřelého ze spáchání havárie, jímž po celou dobu byla, je a zůstává chemička Deza tehdejšího premiéra Andreje Babiše. Takové podezření se ještě prohloubilo poté, co se ukázalo, že v noci před otravou řeky se v Deze stala havárie, kterou se její vlastník, Babišův Agrofert, původně snažil utajit.

Všechny instituce zapojené do snahy ochránit Babišovu chemičku však spolupracovaly i na tom, aby bagatelizovaly havárii v Deze. Ta sama ji od počátku označovala jako „provozní událost“. Podezření vůči Deze doposud nikdo seriózně neprošetřoval. Naopak instituce, jejichž zjevnou snahou naopak bylo Dezu ochránit, nakonec dovedly svou snahu usvědčit „náhradního“ viníka rožnovskou Energoaqua až k obžalobě.

Soudkyně Ludmila Gerlová ji pokládala za nedostatečnou od první chvíle a původně ji zamítla usnesením už vloni na jaře. Krajský soud však z nevysvětlitelných důvodů vyhověl stížnosti státního zástupce. A obžaloba se tak dostala ve Vsetíně k hlavnímu líčení. Na jeho konci se nyní soudkyně zčásti k žalobě přiklonila, převzala přitom argumentaci krajně sporných znaleckých posudků. Způsob zdůvodňování rozsudku soudkyní Gerlovou působí tak, že této spojené síle státních institucí zřejmě ztratila odholání čelit.

Během nařízených soudních jednání ve Vsetíně vystupovali zástupci institucí, kteří by jinak nikdy veřejně nemuseli své kroky obhajovat, zde museli odpovídat pod přísahou na otázky soudkyně, obžalovaných, jejich obhájce a zástupce poškozených rybářů.

Soud v detailech prokreslil, co bylo známo už dřív, že policie účelově přehlížela zásadní svědectví rybářů, že všechny instituce selhaly při odběru vzorků v řece, že Česká inspekce životního prostředí spektakulárně selhala na všech úrovních, že soudní znalec Jiří Klicpera by dávno neměl disponovat znaleckým razítkem…

Zdaleka nejcennější byla ale soudní líčení v tom, že na nich museli vystupovat zaměstnanci Dezy, kteří by jinak nikde veřejně nemluvili. Jejich výpovědi o průběhu havárie v Deze nebyly pravdivé a vůči Babišově chemičce tak prohloubily zásadní podezření. Jeden z vypovídajících zaměstnanců Dezy na dotaz soudkyně, zda se v Deze řešilo, že měli havárii takto krátce před otravou Bečvy, řekl, že to je „opravdu neuvěřitelná shoda“. Havárie v Deze, ale předmětem řízení ve Vsetíně nebyla a její možnou spojitost s otravou řeky Bečvy dosud nikdo seriózně nešetřil. Hlavním důsledkem dnešního rozsudku bude, že dané podezření už zřejmě nikdo nebude mít zájem reálně prošetřovat.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.