COOLna

Lidé s vysokými příjmy byli v uplynulých letech opakovaně daňově zvýhodňováni oproti těm chudším. Vládní daňový balíček, který má platit od ledna, na tom nic nemění, neboť má podle expertů víceméně rovnoměrný dopad na všechny příjmové skupiny domácností.

„Kumulativní efekt změn od roku 2020 je ve prospěch vysokopříjmových na úkor nízkopříjmových. Zdanění práce je u nás jedno z nejméně progresivních ze všech zemí OECD,“ upozornil ekonom Jakub Komárek z organizace PAQ Research.

Balíček, který má i s úsporami přinést do rozpočtu 97,7 miliardy korun, je podle něj nutné vnímat v kontextu zrušení superhrubé mzdy a snížení efektivního zdanění zaměstnanců z 20,1 na 15 procent od ledna 2021. Změnu v minulém období společně prosadily ANO, ODS a SPD.

„Ročně to stojí rozpočet okolo 120 miliard. Tato změna pomohla především vysoko- a středněpříjmovým,“ poznamenal Komárek.
„Snížilo to průměrnou daňovou zátěž pětině zaměstnanců s nejvyššími příjmy o 4,5 procentního bodu, pětině zaměstnanců s nejnižšími příjmy přitom jen o 2,2 bodu,“ dodal.
Regresivní dopad však měly podle něj i další změny z let 2020 a 2021, zejména zavedení paušální daně pro osoby samostatně výdělečně činné a zrušení daně z nabytí nemovitosti.

Nejde však jen o rozevírání nůžek mezi zaměstnanci a OSVČ, zvyšování rozdílu v životní úrovni má i geografickou rovinu.
„Změny od roku 2020 pomohly zejména Praze a dalším velkým městům, kde se koncentrují zaměstnanci a OSVČ s vyššími příjmy a kde jsou dražší nemovitosti s vyšší četností prodejů,“ zdůraznil Komárek.

„Vládní změny za poslední čtyři roky mají výrazně negativní dopad na chudé regiony, kde jsou především zaměstnanci s nižšími příjmy a na které též dopadne zavedení nemocenského pojištění,“ podotkl.
Zaměstnance zasáhne hlavně právě nový odvod na nemocenské ve výši 0,6 procenta jejich hrubého příjmu, dále pak rušené slevy na daních. Jejich kupní síla tím opět klesne.
V případě nízkopříjmových domácností je přitom už nyní na úrovni roku 2011, řekl v Českém rozhlase Michael Škvrňák ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. „Dopadla na ně daleko víc inflace, protože jejich výdaje jdou primárně na potraviny a bydlení,“ vysvětlil.

OSVČ vzroste od ledna vyměřovací základ. Experti to kvitují jako snahu o přiblížení daňové zátěže zaměstnanců a živnostníků, u kterých je podstatně nižší.
„Výrazně nižší zatížení vysokopříjmových OSVČ také motivuje k nechvalně známému švarcsystému, například v sektoru informačních technologií,“ poznamenal Komárek.
„Ačkoliv balíček zvyšuje daňovou zátěž OSVČ, jejich zdanění zůstává výrazně regresivní. Jinými slovy, OSVČ s nižšími příjmy odvede vyšší část svého výdělku na daních a odvodech než OSVČ s vyššími příjmy, včetně těch ve švarcsystému,“ doplnil.
Podle Roberta Jahody z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí je cílem balíčku i toto omezit. Větší spravedlnost má zajistit také zvýšení progrese u daně z příjmů fyzických osob. Nově se hranice pro vyšší 23procentní sazbu sníží na trojnásobek průměrné mzdy. Stále však půjde jen o nadstandardní příjmy nad zhruba 121 tisíc Kč měsíčně. Až do této výše bude daň 15 procent.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.