Stoupající hladina světového oceánu už dnes způsobuje v přímořských oblastech významné dopravní komplikace. Vyplývá to z analýzy 74 milionů dojížděcích tras ve dvou stovkách amerických okresů ležících na mořském pobřeží.
Autoři výzkumu, Mathew E. Hauer z Floridské univerzity s Valerií Muellerovou a Glennem Sheriffem z Arizonské státní univerzity, napřed zjistili, jak dlouho trvá za běžných okolností cestujícím jejich doprava do práce. Pak spočítali, jak se na délce dojíždění projevily neobvykle vysoké přílivy mezi lety 2002 a 2017.
Průměrný cestující podle nich ztratil 22 minut ročně. Většina si jich proto zdržení nejspíš nevšimla. Promarněný čas se však sčítá. V blízké budoucnosti jeho množství dál poroste. Jak moc, záleží na konkrétním scénáři vzestupu mořské hladiny.
Kdyby oceány stouply do roku 2100 o optimistických 0,3 metru, dá se před rokem 2060 očekávat průměrné roční zdržení 183 minut. V případě pesimistického scénáře počítajícího se vzestupem o 2,5 metru by zdržení vycházelo na 643 minut.
Komplikace spojené s vysokými přílivy s sebou nesou nezanedbatelné hospodářské ztráty. V roce 2021 vyčíslil jiný tým vědců jejich výši mezi 1,3 a 1,5 miliardy dolarů jen v USA. Do roku 2060 by pak mohly vycházet mezi 28 a 37 miliardami. Na konci století by to mohlo být mezi 220 a 260 miliardami. Opět záleží na konkrétním scénáři vzestupu mořské hladiny.
Zvýšeným přílivům se zatím věnuje daleko méně pozornosti než jiným projevům změny klimatu. Nejsou tak dramatické jako třeba hurikány. Jejich dopad však může být minimálně srovnatelný.
Mohou zaplavovat jak silnice, tak železniční tratě. Kromě zdržení samotných pracovníků tak vyvolávají i zpožděné dodávky zboží a surovin. Poškozují i elektrické vedení, na němž je lidská civilizace závislá. Ničí pobřežní stavby. V neposlední řadě pak ohrožují lidské životy. Problém je o to palčivější, že do stovky kilometrů od moře žije čtyřicet procent lidstva.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.
COOLna 
Napsat komentář