COOLna

Ve jménu boje proti dětské pornografii a dalším hrozbám, které na děti v online světě číhají, se snaží Evropská komise protlačit návrh, který by změnil hranice soukromí na internetu. Objevují se však další a další okolnosti, které návrh staví spíš do negativního světla. V posledních dnech vyšlo najevo, že EK, která lobbuje za prosazení návrhu na sítích, nejspíš porušuje pravidla, které sama vymyslela.

Nová legislativa by měla zamezit zejména šíření dětské pornografie a sexuálního obtěžování nezletilých uživatelů internetu. Jedním z jejích základních nástrojů je automatická detekce zakázaných materiálů, tedy využití umělé inteligence k prohledávání a následnému rozpoznávání potenciálně závadného obsahu. Podle návrhu Evropské komise by měla AI procházet i soukromé konverzace unijních občanů nebo jejich úložiště s fotkami, videi a hlasovými záznamy. Návrh původně počítal i s legislativně posvěceným prolomením koncového šifrování, které tyto kanály zabezpečuje, to se ale nakonec ukázalo jako neprůchozí.

Už samotný návrh je kontroverzní tím, že se dotýká značně citlivých věcí, tedy soukromí všech lidí využívajících komunikaci po internetu. Postupně se ale ukazuje, že sporné jsou také okolnosti přípravy legislativy. Například vychází najevo, že některé organizace, jež návrh prosazují a tváří se jako neziskové, jsou ve skutečnosti firmy, které by mohly na zavedení plošného sledování vydělat. Znepokojení také vzbudilo zjištění, že by Europol chtěl skenování soukromé komunikace využít i pro jiné účely, než je ochrana dětí na internetu.

Danny Mekić, nezávislý technologický expert, nyní upozorňuje na další kontroverzi. Mekić zjistil, že Evropská komise spustila na sociální síti X (dříve Twitter) inzertní kampaň v zemích, jejichž vlády zvažují zamítnutí návrhu, konkrétně v Nizozemsku, Švédsku, Belgii, Finsku, Slovinsku, Portugalsku a Česku. „Násilníci se skrývají za obrazovkami, zatímco děti v tichosti trpí. Je čas zastavit sexuální zneužívání dětí na internetu. Většina Čechů podporuje návrh #EUvsChildSexualAbuse,“ uvádí například česká verze reklamy.

Nutno dodat, že tvrzení, že většina Čechů podporuje tento návrh Evropské komise, je přinejmenším zavádějící. Kdo by ostatně na otázky, které se týkají ochrany dětí, odpovídal ve smyslu, že souhlasí s jejich sexuálním zneužíváním? Těžko si představit někoho, kdo by nesouhlasil s následujícím tvrzením: „Výměna materiálů týkajících se pohlavního zneužívání dětí by měla být odhalena a vyšetřována s cílem zachránit oběti, postavit pachatele před soud a materiál by měl být odstraněn, aby se zabránilo opětovnému traumatizování obětí.“ U podobně formulovaných otázek proto nepřekvapí, že jen 4 procenta unijních občanů by měla s takovým postupem problém.

Pokud jde o možné narušení soukromí, formulace otázek a tvrzení na tom není o moc lépe a často je velmi obecná. Věta „Tyto nástroje mohou v různé míře zasahovat do soukromí uživatelů“ však v praxi znamená plošné sledování internetu. Je překvapivé, že Evropská komise ospravedlňuje lobbing za narušení soukromí průzkumem postaveným na takto vágně formulovaných otázkách. Nehledě na to, že tak činí ve jménu “většiny Čechů“, kteří tuto kampaň paradoxně ve výsledku spolu s dalšími národy EU platí.

Mekić také upozorňuje na způsob, jakým je tato reklama zacílena. Ten odporuje jak pravidlům sociální sítě X, tak i regulaci známé jako Akt o digitálních službách (DSA), legislativě, která rovněž vznikla v Evropské komisi. Zadavatel reklamy, tedy Ředitelství Evropské komise pro vnitřní věci, totiž využívá pro cílení politickou profilaci uživatelů.

Poskytovatelé online služeb musí podle DSA dodržovat „zákaz cílené reklamy na online platformách prostřednictvím profilování dětí nebo na základě zvláštních kategorií osobních údajů, jako je etnický původ, politické názory nebo sexuální orientace“, jak popisuje Evropská komise na svých webových stránkách. Mekić ale tvrdí, že svá vlastní pravidla porušuje, když z cílových příjemců reklamy vyjímá uživatele, kteří jsou například fanoušci německé strany AfD, maďarského předsedy vlády Viktora Orbána nebo křesťané.

Eurokomisařka Ylva Johanssonová, která je za legislativní návrh zodpovědná, jakékoliv pochybení odmítá. „Propagace našeho návrhu je standardní běžnou praxí,“ uvedla na sociální síti X. Je tak otázkou, jak to s touto legislativou dopadne. Zatím se nezdá, že by se jí chtěla Evropská komise vzdát. Záležet bude na členských státech a mezi nimi návrh prozatím podporu nemá.

Filip Zelenka

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.