COOLna

Především v dětském věku jsou za astma zaměňovány projevy respiračních infekcí horních a dolních dýchacích cest (opakované či chronické rýmy, bronchitidy), nebo dokonce zápaly plic. Děti tak často bývají neadekvátně a zbytečně, často i několikrát do roka léčeny pomocí antibiotik. I u dospělých bývá astma zaměňováno za opakované infekce dýchacích cest nebo záněty plic, nejčastěji však za CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc, jde o zánětlivé onemocnění dýchacích cest, postihující především kuřáky, a projevuje se chronickým kašlem a dušností – tj. podobně jako astma, pozn. red.). Víceméně každý, kdo kouří a má dechové potíže, bývá „automaticky“ označován za pacienta s CHOPN. Přitom může jít o astmatika. Ve vyšším věku jsou pak dechové potíže mylně přisuzovány nadváze či kardiovaskulárním onemocněním, pro něž bývá dušnost také typická.

Má na astma vliv počasí?
Astmatici, kteří jsou alergičtí na pyly, což je ta nejklasičtější forma, zažívají výrazné zhoršení svých potíží samozřejmě v sezoně kvetoucích stromů nebo trav, na něž jsou alergičtí. Největší potíže pak mají během slunných větrných dnů. Alergici na plísně trpí potížemi rovněž během jara, léta a podzimu, ale největší zhoršení astmatu zaznamenávají záhy po deštivých dnech. Nejčastěji pociťují zhoršení při poklesu tlaku před bouřkami. Pyly a plísně totiž bývají běžně rozptýleny ve vysokém sloupci atmosféry, ovšem pokles tlaku před bouřkou vede k jejich „stlačení“ do spodních vrstev vzduchu. Někteří astmatici tak dokážou předvídat bouřky ještě předtím, než o nich vědí meteorologové.

Milana Teřla z Plicní kliniky plzeňské nemocnice 

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.