Plány na změny spotřební daně u vína, ale i dalších alkoholických nápojů neutichají. Zatímco ministr zemědělství Marek Výborný plánuje představit možná řešení na zavedení daně u tichého vína do konce letošního roku, tým z výzkumné neziskové společnosti PAQ Research kolem sociologa Daniela Prokopa vypracoval studii s novou variantou.
Autoři studie vycházeli z několika základních předpokladů. Jedním z nich je, že v současnosti dosahuje výběr spotřební daně z alkoholu kolem 17,6 miliardy korun ročně, což podle nich nepokrývá společenské náklady konzumace, jako je léčba chorob či zkrácená délka dožití. Ty se podle nich pohybují od 36 do 57 miliard korun ročně. Výše spotřební daně by se navíc podle autorů měla pravidelně valorizovat, aby se nezvyšovala cenová dostupnost alkoholu kvůli inflaci. Spotřeba alkoholu je v Česku podle dat Světové zdravotnické organizace z letošního roku nejvyšší z evropských zemí, uvádějí autoři studie.
Daň by u „měkčího alkoholu“ měla činit přinejmenším 60 procent spotřební daně na lihoviny a vyměřovat by se měla podle množství alkoholu přítomného v nápoji. Maximální míru zdanění studie navrhuje na 80 procent spotřební daně na lihoviny. Malí vinaři a majitelé minipivovarů by platili polovinu, aby pro ně nebyla daň likvidační.
Pokud přepočteme navrhované zvýšení spotřební daně na nápoje, každý půllitr dvanáctistupňového piva od velkého výrobce by zdražil o 3,40 až 5,20 Kč (první číslo je v případě 60procentního prahu, druhé 80procentního). Sklenička se dvěma decilitry vína, které má více než 8,5 procenta alkoholu, by zdražila o 5,30 až 7,10 Kč. Nealkoholická piva do 0,5 procenta alkoholu by byla od daně osvobozena. U ciderů a dalších fermentovaných nápojů s koncentrací alkoholu do 5,5 procenta by se spotřební daň zvýšila na 12,80 koruny na litr.
Podle mírnějšího zdanění by stát vybral 12,4 miliardy korun od spotřebitelů ročně navíc. Přísnější varianta by vytáhla z peněženek kupců alkoholu každý rok o 17,4 miliardy korun více, přičemž autoři studie brali v potaz i předpokládané snížení spotřeby. „Obě varianty PAQ návrhu obsahují nižší sazbu spotřební daně pro malé nezávislé vinaře a výrobce ciderů. To skutečně pomáhá malým českým vinařům na rozdíl od nulové spotřební daně, ze které mají zisk i zahraniční velkovýrobci a specificky výrobci levných nekvalitních vín. Navrhujeme také pro menší české vinaře zavést jiný – deklarativní – režim správy daně pro omezení administrativy s daňovými sklady,“ argumentují autoři.
Podle Prokopa by takové daňové změny měly největší zásah u levných piv, například privátních značek supermarketů, nebo nejlevnějších vín. Tam by totiž mohla cena vzrůst o vyšší desítky procent. Vládní změny daně z přidané hodnoty představují podle Prokopa naopak daleko větší zásah do ceny dražších alkoholických nápojů. Pokud projde v současnosti projednávaný návrh, tak se přeřazením čepovaného piva do vyšší sazby zdraží nápoj v hospodě od příštího roku o 11 procent.
U gastroprovozů, kde pivo stojí v současnosti kolem padesáti korun, by zvýšení spotřební daně tak velký dopad podle něj nemělo. Navíc při změnách DPH se podle Prokopa dá očekávat přesun lidí z restaurací směrem k domácí spotřebě piva. „Naše práce jde opačným směrem,“ vysvětluje Prokop. Zároveň navrhuje, aby se vybrané peníze použily na daňové zvýhodnění nízkopříjmových zaměstnanců.
Český svaz pivovarů a sladoven se proti vstupním datům studie vymezuje. Jeho ředitel Tomáš Slunečko argumentuje tím, že studie působí tendenčně, protože vybírá údaje ze zdrojů, které vykreslují Česko ohledně spotřeby alkoholu ve výrazně negativnějším světle, než jaká je skutečnost.Spotřební daň v současnosti představuje 3,84 koruny na litr dvanáctistupňového piva, které uvaří průmyslový producent.
Podle návrhu PAQ Research by se tato daň zvýšila na litr o 11 až 14 korun podle toho, zda by volba padla na 60procentní, nebo 80procentní míru zdanění. „V zatížení alkoholu v pivu spotřební daní je Česko srovnatelné se zeměmi, které se řadí k takzvaným pivním velmocem, jako jsou Belgie, Nizozemsko nebo Dánsko. Naopak země jako Německo, Rakousko nebo Španělsko mají spotřební daň ještě nižší než Česko,“ upozorňuje Tomáš Slunečko.
Prezident Vinařské unie ČR Ondřej Beránek uvedl, že by se téma muselo řešit na úrovni celé Evropské unie, nikoliv jednotlivých členských států. „Jinak je argumentace ochranou zdraví spotřebitele ryze pokryteckou snahou o vytáhnutí více peněz z kapes českých domácností,“ sdělil Beránek. Problematika spotřeby alkoholu se podle něj vyřeší přirozenou cestou, protože lidé více budou konzumovat jiné návykové látky. „A to ještě bude dle mého názoru pro zdravotnictví mnohem větší problém,“ soudí.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.
COOLna 
Napsat komentář