COOLna

Návody, jak udržitelněji pracovat s odpady, už mají české vysoké školy k dispozici. Teď je na nich, jak s nimi naloží. Pokračování projektu Unilead II. nicméně pracuje i s tématem engagementu, který má usnadnit zavádění doporučení z loňské části projektu do praxe. „V letošním roce se budeme snažit více přitlačit právě na konkrétní a efektivní komunikaci, tvorbu návodných dokumentů nebo třeba videí a propagovat problematiku na sociálních sítích,“ říká Myslivcová Fučíková, proděkanka Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové.

Jak moc jsou univerzity v Česku otevřené zlepšení svého odpadového hospodářství? Řeší tuto problematiku, jsou otevřeny inovativním řešením, třídí, kompostují, motivují k neplýtvání, případně zavádějí nějaká cirkulární řešení, nebo tohle pro ně vůbec není téma?
Je vidět, že to spousta vysokých škol řeší a chce zlepšit situaci, chce šetřit peníze třeba i tím, že díky předcházení vzniku odpadu a dobrému třídění nemusí platit svozovým firmám více peněz. Spíše ale celkově se to udržitelné chování dnes zmiňuje v různých projektových nebo grantových žádostech, v hodnocení univerzit v celosvětových žebříčcích, jako například Green Metrics. Takže univerzity opravdu mají snahu se zlepšovat i jednoduše kvůli tomu, že se to prostě dělat musí a že všechny tyto věci budou daleko intenzivněji zasahovat do života každé z nich. Pokud si univerzita bude chtít zachovat konkurenceschopnost nejen v Česku, ale i na mezinárodním poli, musí být připravena různá zelená řešení ve velmi krátké době implementovat.

Univerzity, stejně jako například firmy a vlastně všichni ostatní, musí v oblasti nakládání s odpady dodržovat zákonná nařízení. Je samozřejmé, že někde to povinnými aktivitami z mnoha důvodů dříve končilo. Některé univerzity jsou naopak v této oblasti dlouhodobě velmi aktivní, mají efektivně nastavený systém, který jim funguje, a řeší už jenom nějaké drobné dílčí nedostatky.

V rámci projektů Unilead I a II spolupracujeme už druhým rokem de facto se všemi veřejnými vysokými školami. Pracovní skupina Odpady, prevence vzniku a recyklace je jedna z nejpočetnějších. Zájem o sdílení informací, dobré praxe a vůbec o posun v této oblasti mají tedy všichni a nebylo by ode mne fér na někoho ukázat prstem a říkat, že jsou nejhorší.

Takže vše v odpadovém hospodářství českých vysokých škol klape skvěle?
Rezervy jsou v možnostech zlepšení situace. Nemusí to být nutně dáno tím, že se nechce, i když ano, někde může být u vedení univerzity potíž s vnímáním potřeby něco změnit. Jako každá oblast, i tato stojí na finančních možnostech. Nepředstavujme si to ale tak, že univerzita nemá na nákup košů na tříděný odpad, i když i to je při vybavení všech součástí univerzity nezanedbatelná položka. Spíše je občas vidět, že menší univerzity například nemají personální kapacity na zřízení pracovních nebo poradních skupin pro udržitelný rozvoj. Tedy celkově se pak tato témata včetně odpadů hůře komunikují mezi jednotlivými součástmi a těžce se rodí celá strategie pro udržitelný rozvoj organizace.

Za sebe musím říci, že je vidět, že každá z univerzit je opravdu originál a že nelze ani v těch odpadech vytvořit nějaký univerzální manuál. Naší snahou je spíše dávat dohromady nápady a tvořit systém sdílených informací, ze kterých si potom každý z nás vybere, co se mu hodí, co je schopen v rámci možností své univerzity realizovat. Cíl máme nicméně jeden jasný – být lídrem, být o krok napřed a ukazovat, že to jde, že hlavně jde předcházet vzniku odpadu, že mnohdy lze odpad využít v kampusu nebo z něj jinak profitovat, že existují cirkulární řešení a že nemusí být složitá.

Zkuste zmínit takové konkrétní jednoduché řešení.
Například kompostování pomocí švábů. Zcela vážně jsme nedávno na workshopu řešili, zda se zaměřit na bioodpad, nebo na něco jiného, a kolegyně z Univerzity Palackého v Olomouci zmínila, že kromě vermikompostování (kompostování pomocí žížal) existuje i blattikompostování (zpracování odpadu pomocí švábů) a že to zkouší a příště nás s tím seznámí. Jiný kolega k tomu dodal, že když se budou švábi hodně množit, můžeme je dodávat do menzy a spojit naši odpadovou problematiku se skupinou udržitelného stravování.

Je zde celá řada konkrétních doporučení jako například vyhnout se na hromadných akcích jednorázovému plastu, podpořit vznik takzvaných studánek na filtrovanou vodu a omezit výskyt automatů na nápoje, snížit počet košů na směsný odpad v kancelářích a tak podobně.

Omezit výskyt automatů na nápoje? To asi studující neuslyší rádi. Není v tomto případě ve hře nějaké bezodpadové řešení i pro automaty?
Zrušit automaty na kávu. Ale vážně, u nás na dvou budovách ze tří je občerstvení, kde se dá koupit výborná káva do porcelánového hrnku. Na každém rohu ve městě je kavárna, pražírna kávy, kafeokno. Nikde jsem se nesetkala s tím, že by mi nechtěli dát kávu do vlastního hrníčku. Opravdu potřebujeme mít na zbývajících pár rozích automaty na kávu s jednorázovými kelímky?

RNDr. Alena Myslivcová Fučíková, Ph.D.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.