COOLna

Vrátí se doba rodinných statků, které komunisté zabavovali?
Když začala revoluce, věděl jsem, že hospodařit na 14 hektarech je utopie. Celý svět koncentruje. Proč se řídíme malým kouskem Bavorska a Rakouska? Vždyť je to nesmysl. Copak auta se vyrábějí v garážích? My tady popíráme všechny zákony kapitalismu. Levně můžu vyrábět tehdy, když mám výrobu koncentrovanou a zvyšuju produktivitu práce. To nemůžeme dokázat v podnicích, o kterých si představujeme, že zemědělství budou dělat.

Co konkrétně vám na Green Dealu vadí?
Je to celé o snižování výroby. Marie Terezie zrušila úhory (neudržovaný/neužívaný kus půdy, který se po nějaký čas nechává tzv. „ležet ladem“), Zelený úděl je zavádí. Letos byly úhory povinné na 5 procentech jakékoliv půdy, příští rok to bude už 10 procent orné půdy. To je likvidace zemědělství. Až 30 procent produkčního zemědělství se má převést do ekologie. Dnes máme v ekologickém režimu 17,6 procenta půdy, tedy asi 600 tisíc hektarů z 3,5 milionu hektarů zemědělské půdy, ale s produkcí pouze 1,3 procenta. Na co berou téměř dvojnásobné dotace?

Vy jste nedávno protestně vystoupil z Agrární komory ČR. Proč?
Nikdo se tam o zemědělství nezajímá. Agrární komora říká, že musí být nadstranická. Ke všem, kteří dělají špatné rozhodnutí vůči zemědělcům. Do vlády netepou, říkají, že musí vyjednávat, ale měli by vystupovat tvrdě. Jsme likvidovaní, každý rok je nižší soběstačnost. Ve vepřovém mase už jen 32 procent, ve vejcích necelých 60 procent. V drůbežím je také nízká. Polovinu obilí exportujeme, ale s tím vyvážíme fosfor dovezený z Argentiny a Sachalinu proto, abychom měli půdu v dobrém stavu.

Vlády za první republiky se staraly o zemědělství. Hospodářství měla tehdy sice dva, tři, pět hektarů, ale tam se hospodařilo. Vždy musely být dvě třetiny tržeb z živočišné výroby. Ne jako dnes, kdy akorát sejí obilí a řepku. To je katastrofa. Řepka je vynikající zlepšující plodina, ale musí se sít jednou za šest let a jen 12 procent, ne 25 procent jako dnes. To je průšvih, protože na poli zůstávají rezidua pesticidů.

Je podle vás v pořádku, že 70 procent půdy v České republice obhospodařuje jen 15 procent společností?

A jak myslíte, že to je jinde? Třeba ve Francii jsou zemědělci menší, ale mají také 70 procent celkové půdy v pronájmu. Je to stejné, jen hospodaří na menších pozemcích. Ve Francii je zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, že se půda nesmí dělit. Jestliže rodina nebo firma má výměru, neexistuje, aby se to rozdělilo na dva tři potomky. V Německu si nikdo, kdo nehospodaří, nesmí koupit zemědělskou půdu. To, že u nás investiční fondy vlastní půdu, je průšvih. Proto máme vysoký nájem. Skoupili ji a teď nám ji pronajímají. My máme zhruba 27 procent vlastní půdy. Pronájem je už dvakrát vyšší než dotace na hektar a koupit půdu je problém.

Co by se mělo změnit?
Půda je ve všech zemích národním bohatstvím, obchodování s ní má specifické parametry. U nás se dvacet let neměnil zákon o ochraně zemědělského půdního fondu. Třeba ve Francii jsou limity na nájmy. V průměru se platí nájem ani ne 2000 Kč za hektar podle bonity. Jinak by potraviny pro Francouze byly tak drahé, že by je nikdo nekupoval. V ČR v posledních letech zdražuje pachtovné, protože půdu skupují ti, kteří nemají se zemědělstvím nic společného.

Drahé pronájmy v Česku prodražují potraviny?
Půda je základ ceny potravin a celá Evropa to ví. Itálie, Belgie, Španělsko, Německo, Holandsko…

Snižujete v chovech vaší skupiny počty zvířat?
Nic neredukujeme. Já podnik nepoložím tím, že budeme snižovat výrobu, až nebudeme mít na nic a nebudeme obdělávat pole. To raději podnik prodám komukoliv, kdo si pro něj přijde.

Tím se reálně zabýváte?
Nezabývám. Bojuji proti tomu, abychom měli jiné podmínky než jinde v Evropě. Nic jiného nechci. A dokud to půjde, budu hospodařit.

V ČR máme 31 tisíc podniků, všichni berou dotace. Jen 2500 podniků vyrábí 90 procent potravin. Kdyby prostředky šly těm, kdo vyrábí potraviny a suroviny určené pro výrobu potravin, bude zemědělství vypadat jinak, poroste soběstačnost.
V roce 1990 jsme byli exportéři brambor, dnes jsme na 60 procentech. Copak jsme blázni? Tříděné se prodávají od zemědělce za 14 korun. V krámě stojí kolem 30 korun. Zemědělci to mají drahé a obchodníci jsou chudáci, říká Svaz obchodu a cestovního ruchu.

Vy jste se pokoušel v minulosti omezit slevové akce v obchodech.
Němci mají podíl slevových akcí jen 17 procent, a to jen když zavádějí výrobek a když potřebují, aby se nezkazil. U nás se se slevami blbnou lidi. Dodáme řízek za 120 Kč, oni prodávají s DPH za 119 Kč. Ale jen proto, že tam nalákají lidi a ti koupí předražené věci jako brambory a jablka. Jablka se prodávají ze sadů za 14 korun, v obchodě stojí 40 Kč. Kdo lidi obírá, prvovýrobci?

Jak je možné, že antimonopolní úřad nic nezjistil, když je to podle vás tak zjevné?
Je to komedie.

Máte vlastní řeznické obchody, ale zároveň dodáváte maso i do řetězců. Jaké jsou tam rozdíly v přirážkách u masa?
Musíme mluvit o celém maloobchodu, jinak bych zítra neprodal nic. Přes naše prodejny prodáváme asi 12–15 procent produkce. V roce 2007 jsme prodávali 40 procent. Státy, které mají vyšší dotace, to udělají jednoduše. Češi porazí v ČR maximálně 1,9 milionu prasat, Španělé 39 milionů. Nejlepší vepřové prodají sobě, část exportují do Japonska a Číny a zbytek dorazí přes burzy po týdnu do České republiky. Trh pošlou díky dotacím ke dnu. Národní dotace mají až pětkrát vyšší.

Šéf našeho největšího podniku Mydlářka, který má 7000 prasnic, tam byl na exkurzi s nejlepšími domácími podniky. Mají o 10 dkg nižší přírůstek na váze a stejně si mohou dovolit poslat k nám maso mnohem levněji.

Jaké podniky jste nakoupili do skupiny a proč?
Všichni z oboru odcházejí, ale já jsem se rozhodl posílit. Nakoupili jsme několik středně velkých podniků, abychom koncentrovali výrobu a mohli uspět na trhu. Koupili jsme Mrazírny Mikulov, chov nosnic v Trnové u Dobříše. Na Moravě pak dva zemědělské podniky pro výrobu vepřového s kapacitou asi 1000 prasnic. Původní majitelé podniky prodávali z důvodu dlouhodobé nerentability produkce vepřového masa, která jim činila značné ekonomické problémy, ohrožující jejich společnosti.
V minulém roce se prodělávalo 5 korun na kilogramu. Až letos se na vepřovém nedá prodělat. Který podnik by to utáhl? My jsme něco vydělali na zpracování drůbeže a produkci mléka, a to i přes drahé obilí, které jsme museli zkrmit. Letos to bude pro pěstitele obilí průšvih. Ten, kdo má jen rostlinnou výrobu, bude mít obrovské problémy, protože za tunu obilí dostanou 4 tisíce korun a to jim neuhradí náklady. I my máme obilí, ale především pro výkrm vlastních zvířat, kde díky vlastnímu zpracování a vysoké míře integrace v rámci vertikály můžeme dále rozvíjet chovy hospodářských zvířat a produkovat potraviny s přidanou hodnotou.

Zdeněk Jandejsek, Rabbit CZ

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.