Vražda Hardeepa Singha Nijjara, sikhského separatisty, kterého v červnu zastřelili v Kanadě, vyvolala dramatický spor mezi Kanadou a Indií. Zároveň vrhla ostré světlo na jedno zubaté ostří světového nepořádku: nájemné vraždy. Zabíjení disidentů, teroristů a politických i vojenských představitelů je staré jako politika sama, zdá se však, že počty obětí stoupají. Ukrajina a Rusko se snaží vzájemně si zlikvidovat vedení. Za evropskými hranicemi využívá v zahraničí svůj vliv nová skupina sílících mocností včetně Saúdské Arábie a Indie, jimž se ani trochu nelíbí západní dvojí metr při posuzování státem sponzorovaných vražd. Díky moderním technologiím včetně dronů nebylo pro státy nikdy snazší odstranit někoho na dálku.
Přestože je čím dál jednodušší někoho zabít a dost možná dochází k vraždám i častěji než dřív, reakce na ně zůstává stejně nejednoznačná jako kdykoli předtím. Ruská vražda bývalého agenta KGB Alexandra Litviněnka v Británii v roce 2006 vyvolala bouřlivou reakci a vedla k sankcím. Po děsivé likvidaci Džamála Chášukdžího, saúdskoarabského novináře žijícího v Americe, v roce 2018 prohlásil Joe Biden, že by se mělo se Saúdskou Arábií zacházet jako s vyvrhelem. Loni si ale ťukl pěstí se saúdskoarabským korunním princem a de facto vládcem země Muhammadem bin Salmánem a dnes se ho pokouší přesvědčit, aby se usmířil s Izraelem. Indie mezitím popírá jakoukoli účast na Nijjarově úmrtí a je možné, že se vyhne jakýmkoli vážnějším následkům. Nejlidnatější země světa je pro Západ důležitá jako ekonomický partner i jako geopolitická protiváha Číny. Podobné rozpory odrážejí dlouhodobé morální a právní bludiště kolem státem posvěcených vražd.
Bible sice velebí izraelitu Ehúda za zabití krále Eglóna, „nesmírně tlustého“ a tyranského vůdce Moábských, zároveň ale káže poslušnost autoritám, neboť „vládcové nejsou přece hrozbou tomu, kdo jedná dobře, nýbrž tomu, kdo jedná zle“. Vražda ve smyslu likvidace prominentní osoby z politického důvodu a bez soudního procesu v sobě nese prvky zrady. Dante umístil vrahy Julia Caesara do nejhlubšího kruhu pekla spolu s Jidášem a jejich těla ožírá Lucifer. Státy přesto v zahraničí cíleně zabíjejí své významné nepřátele – z různých důvodů a různými způsoby. Studie, kterou v roce 2016 zveřejnili Warner a Jonathan Schillingovi, obsahuje výčet čtrnácti možných důvodů pro politickou vraždu, od pomsty přes oslabení nepřítele až po zničení konkurenční země.
The Economist
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.




Napsat komentář