COOLna

Na sociálních sítích se objevil nový trend, který vybízí lidi k celodennímu povalování v posteli. Lékařům se však příliš nelíbí. Proč byste bed rottingu neměli podléhat?

Bed rotting vlastně znamená v překladu „zahnívání v posteli“. Lidé, kteří se téhle zábavě oddávají, ji pokládají za jednu z možností odpočinku a relaxace. A vlastně, proč by ne. Ležet na měkkém, užívat si klidu, pohodlí a soukromí, na tom není nic špatného. Ovšem v případě to není zase tak jednoznačné.

Lékaři však vidí v tomto druhu relaxace i spoustu rizik, které si odpočívající jen tak neuvědomí. Postel může posloužit jako jednorázová vzpruha, ale válet se v ní několik hodin či dokonce dní může mít devastující vliv nejen na psychické zdraví.
„Pokud zjistím, že povalování potřebuji víc a víc, je to spolehlivé znamení, že mohou nastat nějaké další problémy,“ řekl k novému trendu psychiatr Rishi Guatam. A dodal, že kromě psychiky se může zhoršit i celkové zdraví. Hrozí zvýšení rizika obezity a kardiovaskulárních onemocnění.

I v případě bed rottingu tak platí staré známé úsloví, že všeho moc škodí. Pokud tedy uvíznete na delší čas v poduškách, je docela možné, že na vás druhý či třetí den dolehne pocit tíhy, deprese nebo neurčité úzkosti. Postel je totiž skvělé útočiště, bezpečný „bunkr“, ale i tíživé vězení.

„Když se se mnou rozešel můj partner, byla jsem na dně. A protože jsem neměla poblíž žádnou blízkou duši, schoulila jsem se do své postele. Zpočátku mi v ní bylo dobře, ale později jsem cítila, jak mě ta měkkost pohlcuje. Jak ztrácím řád, další směr. A vlastně mi pak bylo ještě hůř než před tím,“ popisuje čtyřicetiletá Jana.

Tělo funguje v určitém rytmu. Narušíte-li ho, můžete si přivolat spoustu zdravotních neduhů. A to je i případ bed rottingu. Pokud je postel pro vás kanceláří nebo prodlouženým obývacím pokojem, může se stát, že se její klasická „odpočinková“ úloha postupně vytratí. A to je problém.

„Já mám místa v domě spojená s určitými vjemy. Třeba obývací pokoj, kuchyň, koupelnu. Každá místnost má nějakou úlohu v mém denním rytmu. Když jsem se rozvedla, stala se ložnice mým bezpečným pelíškem, kde jsem si lízala rány. Dělala jsem tam všechno – polehávala, jedla, surfovala na mobilu, dívala se na televizi. Časem jsem ale začala mít potíže se spánkem,“ popisuje třiačtyřicetiletá Diana.

Psychologové v tom dávají Dianě za pravdu. Podle nich má postel sloužit výhradně ke spánku a partnerské intimitě. Na krátký odpočinek nebo „poobědového šlofíka“ by měla být určena spíš pohovka v obýváku, aby se oba světy, ten denní a noční, navzájem jednoznačně oddělily.

Pokud setrváváte příliš dlouho v posteli a nejste například nemocní, může se to odrazit na vaší psychice a péči o zevnějšek. S tím souhlasí i psychologové, kteří varují, že „poduškový režim“ může být zpočátku příjemný, ale po čase přináší čím dál více problémů. Chroničtí peciválové nebo vyznavači nového bed rottingu totiž mívají sklon se v posteli rozsedět a zmítat se v různých pocitech, úzkostech a vzpomínkách na minulost. Není divu, že v takovém rozpoložení pokulhává i hygiena, péče o sebe a svoje vzezření.

Podle odborníků bed rotting není vyloženě špatná záležitost, je však nutné ho omezit jen na určitý čas a ideálně ho neprovozovat v posteli, ale třeba v obýváku na gauči. Další aspekt, na který u bed rottingu poukazují, je určitá forma izolace. Lidé, kteří se zaklíní v pohodlí, obvykle mají sklony tam zůstat. Straní se kamarádů, bojkotují koníčky a tak trochu „zahnívají“ ve svém vyměkčeném světě. A to je pak cesta do pekla.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.