COOLna

„Na jídlo nejsem nijak zvlášť náročná, ale s kaší z pytlíku a jakousi hmotou se spoustou soli a kmínu jsem rozhodně spokojená nebyla. Za celou dobu jsem dostala jen jeden banán a jednu mandarinku. A samé bílé pečivo,“ popsala mladá žena, která si nepřála uvést celé své jméno.

Potíže s menu potvrzuje studie think tanku zdravotní prevence a výživy Globopol pod záštitou ministerstva zdravotnictví. „Co v nemocniční stravě často chybí, je kvalita, chuť a respekt k individuálním přáním pacientů. Důsledek je nespokojenost a odmítání jídla, což přispívá k rozvoji malnutrice (podvýživy),“ míní autoři projektu, který vedl ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík.

Podle výzkumu je až 30 procent pacientů v českých nemocnicích podvyživených, u dalších deseti až 15 procent se malnutrice pobytem v nemocnici zhoršuje. „Je kontraproduktivní řešit malnutrici stravou typu koblihy. Nemocniční strava by měla být chuťově i vzhledově atraktivní a současně výživově hodnotná,“ uvedli autoři studie.

Nejvíce stížností výzkumníci zaznamenali z porodnic a dětských klinik. Obecně pacientům chyběla hlavně zelenina a ovoce, chutnost a atraktivnost, stěžovali si i na nedostatek kvalitních zdrojů bílkovin. Nejvíce jim vadily hromady rohlíků, slazené nápoje, nekvalitní uzeniny a margaríny.

Dietní systém českých nemocnic vznikl v roce 1955. Každé zařízení si připravovalo svůj vlastní jídelníček, který měl odpovídat jejich potřebám. Až v roce 2021 ministerstvo zdravotnictví přišlo se změnou, kterou označovalo přízviskem „revoluční“. Vzniklo nové metodické doporučení splňující požadavky Světové zdravotnické organizace (WHO). Platné je dosud. Pilotním pracovištěm se stala Všeobecná fakultní nemocnice v Praze.

„Základem změn ve stravování je důraz na kvalitu diet. Na prvním místě je chutnost a atraktivita jídla pro pacienty a současně zůstávají samozřejmostí potřebné nutriční hodnoty a bezpečnost konzumace. Stravování představuje v nemocnici nejdůležitější součást systému nutriční péče, který může podle nového metodického doporučení fungovat jen s garancí nutričních terapeutů a lékařů nutricionistů,“ popsal ústavní dietolog nemocnice František Novák.

Jedním z nejvýraznějších průkopníků pozitivních změn je Nemocnice Havířov, kam na stáže jezdí vedoucí stravovacích provozů jiných nemocnic. Pacienti tam mají možnost výběru ze dvou snídaní a tří obědů, kdy vždy jedno z nich je bezmasé. Večeře si pacient volí z nabídky rozvozu stravy.
„Každý si může vybrat, na co má v danou chvíli chuť. Toto je i naše osvědčená cesta předcházení plýtvání s potravinami,“ řekla vedoucí stravovacího provozu Pavlína Vránová.

Výzkum think-tanku zdravotní prevence a výživy Globopol provedený pod záštitou ministerstva zdravotnictví však ukazuje, že v řadě zařízení se úroveň stravy zlepšovat nedaří. Důvodem bývá i nedostatečná podpora ze strany vedení či neochota personálu cokoli měnit. Přístup zaměstnanců mnohdy kritizují i pacienti. „Večeře byla v 17 hodin. A když člověk chtěl tu bídu, co dostal, jíst později, byla kolem toho spousta řečí,“ vylíčila onkologická pacientka, která si nepřála být jmenována.

Průměrné náklady na celodenní stravovací jednotku, která zahrnuje snídani, oběd, večeři a dopolední i odpolední svačinu, činí podle výzkumu 92 korun. Nemocnice, které redakce oslovila, uváděly i podstatně vyšší částky – například v Nemocnici Strakonice je to zhruba 230 korun.
Přitom i zvýšení byť jen o deset korun by dle autorů studie mohlo přinést kýžené změny v racionální stravě i specializovaných dietách a zároveň by mělo jen malý dopad na náklady na lůžkodny. „Zvýšení nákladů ve snaze zlepšit stravování by vedlo k dodatečnému zatížení jen v setinách procent, zhruba 0,05 procenta u nemocnic krajského typu, u fakultních nemocnic pak ještě méně,“ uvedli.
Nemocnice však v mnoha případech mají problém sehnat kvalitní personál a kuchaře. „Práce v kuchyni není zřejmě příliš atraktivní a ve srovnání s jinými profesemi ani platově zajímavá. Přitom příprava léčebné výživy vyžaduje velkou zodpovědnost zejména při dodržování technologických i hygienických postupů,“ poznamenal mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc Adam Fritscher.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.