COOLna

Podle údajů České spořitelny vzrostly útraty Čechů v Polsku osminásobně v porovnání s rokem 2019. Stejný trend pozorují například i v Air Bank, ČSOB nebo Monetě. Čechy k sousedům lákají nižší ceny, odklon jejich peněz za hranice však nepříznivě dopadá na výkonnost české ekonomiky.

„Hrubý domácí produkt nákupy Čechů v cizině ovlivňují negativně. Ale platby kartou za potraviny v Polsku stále představují pouze dvě procenta celkových plateb kartou za potraviny. To znamená, že nárůst je sice značný, ale stále se týká relativně malého počtu domácností, které jsou schopny nebo ochotny takto nakupovat,“ říká David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

„HDP tedy toto chování bude snižovat, ale dopad bude malý, spíše v řádu setin procent,“ dodal na dotaz.

Oficiální statistiky o intenzitě přeshraničních nákupů k dispozici nejsou, patrně nejblíže se k jejich odhadu jsou schopny dostat právě tuzemské banky, které jej dokážou vyvodit z objemu evidovaných karetních transakcí. „Z jejich informací vyplývá, že může pravděpodobně jít o několik desítek miliard korun. Tím ovšem automaticky nevzniká stejně velká ztráta na HDP, jelikož podstatná část těchto peněz ve výsledku nemíří do Česka či Polska, ale do zemí, které se podílely na výrobě dotyčných výrobků,“ upřesnil Vít Hradil, analytik společnosti Cyrrus.

Pokud tedy český spotřebitel například nekoupí jihokorejskou televizi v Česku, ale v Polsku, pak v obou případech velká část těchto peněz míří právě do Jižní Koreje. „Namísto českého obchodníka si ovšem jeho polský protějšek ponechá svou marží a dá vydělat i polskému skladníkovi či přepravci. Jiná je pochopitelně situace, kdy si český zákazník nekoupí ryze české pivo, ale sáhne po tom polském. V takovém případě skutečně jde o ztrátu hodnoty jednoho piva na českém HDP,“ doplnil ekonom.

„Celkové útraty českých domácností na finální spotřebu za poslední čtyři čtvrtletí činily zhruba 3,2 bilionu korun, přeshraniční nákupy tak tvoří necelá dvě procenta. Pokud by tyto peníze byly všechny utraceny v Česku, zvedlo by nám to hrubý domácí produkt přibližně o 0,8 procenta,“ vypočetl Petr Gapko, hlavní ekonom Monety, která u svých klientů také hlásila nárůst zahraničních nákupů, především pak v Polsku.

„Velký problém nákupy v zahraničí v tomto rozsahu nejsou, pokud je na ně ekonomika zvyklá. Problémem by se však staly, pokud by rychle narůstaly. Nejen že by to ublížilo českým obchodníkům, ale vypadlo by i více peněz ze státní pokladny, která zrovna dnes nutně peníze potřebuje,“ varoval Gapko.

Odhadnout skutečnou ztrátu na českém HDP způsobenou právě přeshraničními nákupy je podle Hradila těžké. Ani on si však nemyslí, že by šlo o výraznou ztrátu. „S velkou mírou zjednodušení bych odhadoval, že zmiňovaný přesun několika desítek miliard korun tržeb z Česka do okolních zemí mohl na našem HDP způsobit ztrátu maximálně v nízkých desetinách procentního bodu, tedy například v okolí 0,1 až 0,2 procenta,“ vyčíslil Hradil.

„Zároveň je nutné připomenout, že například ve zmiňovaném Polsku zůstává v platnosti snížená sazba DPH na potraviny, která může lákat české spotřebitele. Zde je situace ještě komplikovanější, jelikož Polsko pak sice zdánlivě vydělává na českých nákupech potravin, ovšem nechává si utéct výnosy z DPH,“ připomněl Hradil.

Příjem z DPH pak chybí v polském státním rozpočtu a ve výsledku je musí dorovnat polský daňový poplatník. „Buďto tím, že zaplatí více na jiných daních, nebo horšími veřejnými službami, na které budou chybět peníze,“ uzavírá ekonom.

Hradil ještě upozornil také na to, že spotřebitelská poptávka, kterou část Čechů přesunula za hranice, značně pohání inflaci – snížení poptávky v Česku tak může naopak pomoci ke krocení inflace, což by podle Hradila mělo z dlouhodobého pohledu příznivý vliv na českou ekonomiku.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.