COOLna

Letošní slovenské volby si zasluhují naší pozornosti víc než kdy jindy. V míře dosud nevídané se v kampani angažovali čeští politici z první ligy, exprezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman, vůdce nejsilnější opoziční strany Andrej Babiš. První cenu v soutěži o politickou nehoráznost by zasloužil poslední ze jmenovaných.

Zatímco exprezidenti se drželi v mantinelech civilizovaných zvyklostí, Andrej Babiš to rozjel, když varoval Slováky, že by se jim mohlo stát totéž, co Čechům. Když nezvolí Fica, radil Babiš, půjdou českou cestou do drahoty a chudoby, vzestupu kriminality, migrační záplavy a legalizování narkotik. Slovensko si nezaslouží stejný osud po volbách jako Česká republika, vzkázal Babiš Slovákům doslova.

Ironické poznámky jsou tu jaksi nabíledni. Když je na tom Česko tak bídně, proč sem utíká tolik Slováků, místo aby to bylo naopak? Ale ironické komentáře pomohou stejně málo, jako nafouknuté odhady. Na Slovensku je v kurzu idea nezávislosti, voliči Smeru – a nejen Smeru – jsou fascinováni vidinou státu, který jde „svou cestou, nenechá si foukat od nikoho do polívky a rozhlíží se do všech azimutů“.
Tato vize má u nás odezvu, ostatně proklamoval ji Miloš Zeman téměř po celých deset let svého prezidentského úřadu. Jenže právě na jeho příkladu je jasně vidět její ošidnost.

Nevíme, jestli bude Robert Fico premiérem, jaká bude příští vláda a jakou povede politiku.

Slovensko se nezboří, tím méně pak svět. Musí nás ale zajímat, jak se to projeví u nás. Z toho, co se teď bude na Slovensku dít, se stane odstrašující příklad (jak si myslím já), nebo naopak příklad k následování, což je zřejmě vize Andreje Babiše? To je základní otázka a připomenutí, že slovenské volby nejsou politická taškařice v zemi, do které nám nic není, a chválabohu, že s ní nemáme nic společného.

Ondřej Neff

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.