COOLna

Podle komentátora deníku WSJ Waltera Russella Meada je nejdůležitějším faktem ve světové politice, že rok a půl poté, co Putin zahájil invazi na Ukrajinu a prolomil systém mezinárodního pořádku stojícího na pravidlech, se obrana a záchrana tohoto pořádku vůbec nedaří.

Svět je méně stabilní než v únoru 2022. Nepřátelé tohoto pořádku makají o sto šest. Institucionální základy řádu vypadají křehce a lídrům západního světa nedochází, jak obrovský úkol před nimi stojí.

Tohle není jen o vojenských výzvách pro mezinárodní systém na Ukrajině nebo u Tchaj-wanu. Globální geopolitická krize je stále akutnější. Jádrové instituce a iniciativy Amerikou vedeného světového pořádku jsou ale stále slabší a méně důležité.

OSN mělo být korunní perlou řádu stojícího na pravidlech, ale v poslední době se moc, síla a prestiž potopily do nových hlubin.

Z představitelů pěti zemí, které mají stálé místo v Radě bezpečnosti OSN, se letos jenom americký prezident Joe Biden namáhal minulý týden ukázat osobně na Valném shromáždění.
Emmanuel Macron vítal anglického krále Karla III. na státní návštěvě převážně ceremoniálního charakteru. Takže ani britský panovník nebo francouzský prezident podle Meada nepovažují OSN za tak důležitou, aby mohla ovlivnit jejich plány. A britský premiér Rishi Sunak odmítl výzvu stovky nevládních organizací, které ho přesvědčovaly, aby do OSN jel. První britský premiér po deseti letech, který do OSN na každoroční událost nepřijel.

Odmítli se zúčastnit i Putin a čínský prezident Si Ťin-pching. Nezůstali se ale válet doma. Ostentativně demonstrovali svoje hluboké pohrdání normami a věnovali se jiným návštěvám na nejvyšší úrovni. Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil ruský kosmodrom, přátelsky se s Putinem objímal a klábosilo se vesele o prohlubování vztahů.
A čínský prezident Si Ťin-pching přivítal v Číně v době zasedání Valného shromáždění OSN syrského diktátora Baššára Asada.

Přitom byla doba, kdy lidi alespoň trochu zajímalo, co řekne OSN o různých mezinárodních krizích, jako je série převratů v Africe nebo konflikt mezi Ázerbájdžánem a Arménií, nebo k obvinění kanadských úřadů o tom, že Indie měla zařídit atentát sikhského aktivisty na kanadském území.

Dnes si nikdo nemyslí, že zablokovaná Rada bezpečnosti a fraškovité všeobecné shromáždění může hrát nějakou konstruktivní roli.

Nejde jen o OSN. Pánové Si a Putin pohřbili i summit zemí G20 v Novém Dillí. Mezitím Peking demonstruje pohrdání vůči rozhodnutí mezinárodního soudu ve věci čínských požadavků v Jihočínském moři, kde Čína pokračuje ve stavbě zařízení v oblasti, která je mezinárodně uznána jako exkluzivní ekonomická zóna, která patří Filipínám.

Světová obchodní organizace (WTO) je už pouhým stínem svého já. Protekcionistický sentiment je po celém světě stále intenzivnější a WTO je bezzubá organizace, která není slyšet a které si nikdo nevšímá.
Jednání v Dauhá před rokem zkolabovalo a není tu žádná vyhlídka na oživení agendy svobodného obchodu, který byl kdysi integrálním elementem systému stojícího na pravidlech, jehož základy byly položeny v Bretton Woods na konci druhé světové války.

Otázka odzbrojení a kontrol zbrojení, další bývalý pilíř světového pořádku, už není na agendě žádného jednání. Čína buduje jadernou kapacitu a Rusko více zajímá strašení jadernými zbraněmi než odzbrojování. Írán se blíží dokončení jaderné zbraně, což zase vyvolá kaskádu jaderného vyzbrojování na Blízkém východě. A Kimova cesta do Ruska signalizuje, že pokusy zastavit severokorejský jaderný program skrze nějaké sankce OSN jsou marné.
V Jižní Koreji většina voličů vlastní jaderné zbraně a v Soulu dávají pozor. Vývoj hypersonických střel, kybernetických útoků a biologických zbraní pokračuje všude ve světě a nikdo se ani nepokouší tomu nějak postavit skrze nadnárodní instituce.

Vláda práva oslabuje leckde ve světě. V Latinské Americe se narkomafie zmocňují celých států a něco podobného se děje v Africe, kde se džihádisté, kriminální gangy a bandité zmocňují vlád. A v těchto vodách rádi rybaří Rusko, Čína a Írán. Mluví se o kolapsu francouzského vlivu v Africe, ale trochu se zapomíná, že klesá vliv USA na erozi občanského pořádku v zemích, které leží blízko USA.

V takovém stavu nebyl mezinárodní pořádek od třicátých let. Nepřátelé neúnavně útočí zvenčí, dekadence vládne uvnitř.

Jan Macháček

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.