COOLna

Již 64 zemí na světě používá drogovou databázi Reliéf, kterou vytvořili čeští policisté v roce 2016. Umožňuje porovnávat vzorky nelegálních látek podle stop zanechaných lisy, které drogové kartely použily. Systém přejal i Interpol.

Zjistilo se, že to, co se děje v rámci Česka, se pravděpodobně děje v celé Evropě i ve světě. Potřebovali jsme vyvinout software, který by byl schopen porovnávat stopy podobně jako jiné metody, například srovnávání otisků prstů. Kromě mě a Vladimíra Táborského na něm spolupracovali kolegové Tomáš Kubík, Pavel Rak a Jan Hořínek. Reliéf je schopný na základě správného zadokumentování – tedy specifického vyfocení drogy a následného vložení snímku do databáze – vzorek vyhodnotit a vygenerovat možné kandidáty, co mohou s daným případem souviset.

Je pak na policistovi, aby vyhodnotil, jestli mají dva konkrétní vzorky stejné mechanoskopické stopy. Pokud ano, je zřejmé, že droga pochází ze stejného zdroje. Například jsme takto v Česku zachytili extázi, vložili vzorky do databáze a o rok později byly tablety se stejnými stopami zadrženy ve Švýcarsku. My už věděli, že droga pochází z Nizozemska a byla nakoupená přes darknet. Švýcarům jsme tak mohli poskytnout prvotní indicie.

Na co se systém při vyhodnocování vzorků zaměřuje?
Je to komplikovanější než třeba u otisků prstů, při nichž se zaměřujeme na propojení známých znaků a tvarů, kterých v ČR ke ztotožnění postačí deset. U lisování je počet takových bodů nekonečný. Každý fotograficky zadokumentovaný povrch drogy je v podstatě unikátní. Stopy na droze, kde lis otiskne svůj povrch, pak mohou být individuální. Jen se u každé látky může určitým způsobem lišit kvalita zobrazení těchto stop. U heroinu, kokainu či tablet extáze bude vždy jiná.

Záleží na struktuře drogy, jak moc ji bude možné individuálně identifikovat. Pokud nebudeme moci na sto procent potvrdit, jestli konkrétní lis vylisoval danou látku, tak provedeme druhovou identifikaci, která má pro nás také význam. Zpravidla se jedná o loga, která se objevují na kokainu či na tabletách extáze. Tato loga se pak řadí do skupin, ke kterým můžeme přiřadit konkrétní nástroj, a tedy konkrétní organizovanou skupinu.

Řeší se i složení daných drog?
Až někdo bude schopný na sto procent porovnat drogy na základě chemického složení způsobem, který bude skutečně opakovatelný a finančně dostupný, tak nám to velmi usnadní celosvětovou spolupráci. Intenzivně na tom pracujeme s Akademií věd ČR, Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze, Mendelovou univerzitou v Brně a také s kolegy z americké Drug Enforcement Administration (DEA).

Kolegové z DEA nás v roce 2022 pozvali do své centrály a laboratoří ve Washingtonu, aby zjistili, jakým způsobem mohou Reliéf využít ve své praxi. V USA totiž řeší pandemii způsobenou syntetickými opiáty, ze kterých je nejznámější fentanyl. Denně tam na předávkování umírají zhruba čtyři stovky lidí. Fentanyl ve formě tablet má na svém povrchu také mechanoskopické stopy. Ten bychom rádi začali efektivně porovnávat také po chemické stránce.

Jak předáváte databázi jiným policistům?
Nikam nevozíme nějaké zařízení, předávají se přístup a know-how, jak databázi využívat. Ta je účelně vytvořena tak, aby pro uživatele byla co nejpříjemnější. Po dvoudenním školení je databázi schopný využívat i člověk bez odborného vzdělání, který není expertem na mechanoskopii. Stačí mu k tomu fotoaparát, pravítko a určitý zdroj světla. Úspěch je enormní. Nyní databázi využívá kolem šedesáti zemí i v Asii, Oceánii, Jižní Americe či Africe. Nejvzdálenější zemí, která o Reliéf požádala, bylo Fidži.

Byl tedy váš cíl, že databázi bude využívat celý svět?
Jakkoli to může znít ambiciózně, tak odpověď zní: „Ano.“ Když databázi převzal Interpol, největší policejní organizace světa, byl to obrovský úspěch a uznání práce naší policie. Databáze, které tato organizace spravuje, si zpravidla vyvíjí sama. Dle mých informací jsme byli úplně první, kteří jí předali databázi vyvinutou na národní úrovni.

Než jste ji předali, byly v ní vzorky jen ze záchytů drog v Česku?
Počet záznamů byl omezený, ale třeba Chorvatsko, Albánie, Rumunsko nebo Rakousko některé své záchyty vložily. Není snadné přimět země, aby nám poskytovaly fotografie do národní databáze. Snažili jsme se je přesvědčit, že se zvýší šance propojit případy v rámci Evropy a následně celého světa.

Začátky jsou nejtěžší. O to více je potřeba vyzdvihnout státy, které nám věřily, i když věděly, že jsme na samém začátku procesu s nejistým výsledkem. Reliéf byl pak představen v roce 2016 na Evropské regionální konferenci Interpolu v Praze, kde jsme jej prezentovali zástupcům z padesáti zemí. K předání databáze pod křídla Generálního sekretariátu Interpolu v Lyonu došlo v roce 2019. Od té doby vzrostl počet zemí, které ji používají či o ni mají zájem. Exponenciálně se zvýšil také počet záznamů, jde o tisíce fotografií a stovky případů.

Podařilo se díky databázi třeba rozbít některé drogové kartely?
Rozbít drogový kartel jedna databáze nezvládne. Reliéf může pomoci s propojením jednotlivých případů a poskytnout indicie k vyšetřování. Nepřísluší nám, abychom věděli, jak jednotlivé země následně pokračují ve svých vyšetřováních. Interpol však nabízí zprostředkování mezinárodní spolupráce.

V roce 2021 došlo v Hamburku k doposud největšímu záchytu drog v Evropě, kdy bylo zadrženo přibližně šestnáct tun kokainu. Byl jsem tam osobně přítomen. Neměli jsme kapacity zadokumentovat šestnáct tisíc kilových cihel, takže se dle tvaru cihel a log rozdělily do sedmnácti skupin, ze kterých jsme následně zkoumali vybrané vzorky. Poté jsme byli schopni zadržený kokain propojit se záchyty nejenom v dalších zemích – zejména v Jižní Americe –, ale i v rámci samotného Německa. Díky databázi jsme zjistili, že tyto případy spolu souvisí, tudíž že za nimi stojí jedna kriminální organizace. Úspěšné případy jsou a je jich stále více.

Jak je možné, že zrovna česká policie vytvoří databázi drog? Nepatříme přece mezi drogové velmoci.
Ukázalo se, že neexistuje žádný systém, který by shromažďoval a porovnával informace o zadržených drogách, a to ani v organizacích, jako jsou Europol či Interpol. Sám jsem pracoval šest let v centrále Interpolu v Lyonu, procestoval všechny kontinenty světa a pochopil, že se v České republice velmi podceňujeme. Museli jsme si vybudovat jméno sami. Tato databáze nám v tom mnohdy velmi pomohla, protože ji využívají například v zemích jako Mosambik či Pobřeží slonoviny, kde toho o České republice mnoho nevědí.

Měla databáze nějaký vliv na postavení České republiky v oblasti boje proti drogám?
Když se v rámci Interpolu konají důležitá mezinárodní setkání ohledně boje proti drogové kriminalitě, jsme aktivně zváni k účasti a můžeme se podílet na rozhodování. Před vytvořením naší databáze se tak nedělo. V naší zemi není velké množství záchytů a nemáme zde každodenní přestřelky členů kartelů.
Nicméně jsme respektovanou zemí a máme z této globální databáze prospěch. Nemůžeme si však dovolit spoléhat na dosavadní úspěchy. Situace v Jižní Americe je stále nebezpečná. Mexické kartely se rozšiřují, v Ekvádoru došlo k zavraždění druhého kandidáta na prezidenta. Nelze očekávat, že se produkce drog sníží, spíše naopak. Musíme zůstat bdělí a ostražití.

Jan Drápal, náměstek ředitele pro mezinárodní policejní spolupráci a jeden z autorů systému Reliéf

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.