COOLna

Sociální sítě jsou cokoliv, jen ne realitou. Ať už je řeč o Facebooku, Instagramu nebo odnedávna i TikToku, všechno jsou to jenom iluze, které ovlivňují miliony lidí. Bohužel, násobně to platí o influencerech v Číně, kteří kolikrát jen živoří a jsou pro práci TikTokerů zneužívaní.

Tímto způsobem lze na platformě TikTok vydělávat peníze. Ale zatímco v Česku toho využívají tvůrci obsahu pro děti, v Číně už na těchto základech postavili celé farmy na influencery. Ukazuje to minidokument ze série Op-Docs deníku The New York Times.

Ten sleduje práci dvou agentur působících v Číně, které se specializují na nábor, trénink a managing vycházejících hvězd TikToku. Jde zpravidla o mladé dívky, kterým tato práce přinese zázemí a příslib popularity i velkých výdělků. Skutečnost je ale jiná.

V první agentuře její zástupkyně Zhan Zhouwei zmiňuje, že pracovnice začínají se mzdou zhruba 120 dolarů měsíčně (v přepočtu 2 800 korun). Vyšplhat se ale mohou až na 45 000 dolarů měsíčně (přes 1 milion korun). Jenomže agentury svým zaměstnankyním neplatí žádnou mzdu – vše, co si dívky vydělají, mají z dárků od fanoušků. A z toho si ještě agentura bere podíl za zprostředkování.

Kromě toho musí streamovat klidně i 16 hodin denně. Diváci nesmí přijít na to, že dívky skutečně nestreamují ze svých domácích pokojíků, nýbrž z velké kancelářské budovy, ve které bylo postaveno 200 papundeklových pokojů jako při natáčení Klusákova dokumentu V síti.

Některé slečny si přímo na kameru stěžují, že nemají žádný volný čas a práce je unavuje. Ztrácí tím pádem i motivaci. S prací ale neskončí. Jedna z vedoucích manažerek v agentuře takto na kameru vysvětluje „pracovnici“, že moderní virtuální celebrity vydělávají mnohem více peněz než herci nebo zpěváci a je tedy potřeba pokračovat.

Dokument Davida Borensteina a Jespera Jacka rozkrývá ještě jednu smutnou oblast řízeného byznysu s influencery. Jde o fanoušky, kteří jsou těmito sociálními sítěmi krmeni de facto celý den. Ve filmu sledujeme dva mladé muže, kteří patří k největším fanouškům vyobrazených TikTok streamerek.

Jeden z mladíků se na kameru přiznává, že už mu zbývá asi jen 10 000 dolarů na dárcích a stane se fanouškem 7. úrovně. Své oblíbenkyni na TikToku již prý poslal víc jak 75 tisíc dolarů (1,7 milionu korun). Experti nezřídka přirovnávají právě tyto obsese k jiným závislostem, jako je třeba gambling nebo užívání psychotropních látek.

Napříč celou Čínou, ale i mimo ní, vznikají tzv. továrny na influencery, kam lidé chodí tvořit obsah na sociální sítě. Celé to však připomíná dystopické sci-fi na úrovni seriálového hitu Black Mirror.

Proč by ale někdo hledal a zaměstnával lidi na to, aby se z nich stali influenceři? Důvodem jsou spolupráce a možný prodej produktů online.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.