COOLna

Konec apartheidu měl před třemi dekádami povznést Jihoafrickou republiku k další prosperitě srovnatelné s bohatými evropskými státy. Nastal ale kolaps státní správy, vysoká míra korupce i kriminality a ekonomický rozvrat.

Ani po třech dekádách po euforickém skončení apartheidu, za kterým stál jako hlavní tvář Nelson Mandela, se dříve ekonomický klenot Afriky nedokáže v globalizované ekonomice prosadit.

Politická strana Africký národní kongres (ANC), jež se profiluje jako socialistická partaj a je u moci od prvních svobodných voleb v roce 1994, prakticky nedokázala společnost ani ekonomiku jihoafrického státu pozvednout. Země se topí v bažině korupce a nefungující státní správy.

Opoziční poslankyně Siviwe Gwarubeová vnímá současnou politickou mizerii jako obrovské selhání politické reprezentace. Sama je členkou opoziční Demokratické aliance (DA) a kritizuje to, že vláda nedokáže spravovat zemi, neinvestuje do stárnoucí infrastruktury a neumí ani přilákat zahraniční investory. Sen Nelsona Madely o „duhovém národě“ se rozplynul v nenávratnu.

Přitom Jihoafrická republika byla před pádem apartheidu nejbohatší zemí na africkém kontinentu a optimisté předpovídali, že bude konkurovat nejvyspělejším ekonomikám v Evropě. Desítky let nefungujících vlád si ale nyní začínají vybírat svou daň.
„V Jižní Africe se vláda zhroutila,“ říká opoziční politička Gwarubeová v kanceláři s portrétem Nelsona Mandely. Politici z Afrického národního kongresu nemají podle ní žádný vztah ke svým voličům a neplní předvolební sliby. Státní správu ovládá pouze chamtivost a vysoká míra korupce.

Šedesát procent mladých Jihoafričanů nemá práci a více než polovina z šedesáti milionů obyvatel země žije v chudobě. Navíc míra vražd je v Jižní Africe jedna z nejvyšších na světě. Ročně tu násilně zemře 25 tisíc lidí.

Většina měst a obcí neprovádí nezávislé audity ohledně svých veřejných rozpočtů. V mnoha městech jsou infrastruktura, administrativa, školství, zdravotnictví, kanalizace a odvoz odpadu zcela nefunkční. V některých regionech nejezdí vlaky a také nefungují veřejné vodovody. Prezident a předseda strany ANC Cyril Ramaphosa se dosud snažil kritiku „vysedět“ a nečinil žádné konkrétní kroky k nápravě.
Parlament je navíc paralyzován po požáru, ke kterému došlo na začátku roku 2022, a podle opozice funguje zhruba na dvacet procent. Opoziční Demokratická aliance se snaží sjednotit síly, aby v příštím roce poprvé od pádu apartheidu ztratila ANC většinu v parlamentu.

Odborník na dějiny ANC Horst Kleinschmidt tvrdí, že strana, která už od šedesátých let minulého století bojovala proti rasové segregaci, se postupně stala karikaturou sebe sama a začala ustupovat mocenským zájmům jihoafrického organizovaného zločinu. Sám raději už v roce 2005 rezignoval na vládní funkce.
Podle něj nyní vládnoucí elita lže, krade a podvádí. Také Nelson Mandela byl už okolo roku 1990 zapleten do korupce. Situace se dále zhoršila během prezidentského mandátu Jacoba Zumy v letech 2009 až 2018, kdy se začalo hovořit o systematické korupci ve státní správě.

Kleinschmidt je přesvědčen o tom, že je vládnoucí strana nereformovatelná a musí být nahrazena. Mezi černošským obyvatelstvem má ale i přes korupční skandály silnou podporu. „Většina lidí by nikdy nevolila bílé opoziční politiky,“ vysvětlil, proč je tak těžké cokoliv v zemi, které má bohaté zásoby diamantů i zlata, změnit.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.