COOLna

Vyšší střední třída je v České republice zastoupena výrazně méně, než je ve světě běžné. Důvodem je i to, že po revoluci začínalo mnoho lidí od nuly. Chybí ale i příležitosti. A když už Češi začnou shromažďovat bohatství, zaměřují se spíše na hotovost a nemovitosti než na akcie.

Vyšší střední třídu charakterizuje nejen vysoký příjem, ale také bohatství, například v podobě finančního majetku, jako jsou hotovost či investice, ale i nemovitosti. Hranice rozdělení jednotlivých tříd je pohyblivá a ani experti se neshodnou, kde začíná a končí. Do vyšší střední třídy se však řadí ti, kteří mají mzdy v řádech statisíců.

Právě taková společenská vrstva v Česku není dostatečně zastoupená. Těch, kdo disponují finančním majetkem přesahujícím pět milionů korun, je necelých sto tisíc. „To je dáno tím, že si většina lidí nedokázala za třicet let vybudovat kapitál. Majetek je u nás koncentrovaný mezi sto nejbohatších, kteří vlastní dvacet pět procent bohatství. To vytváří ve společnosti nerovnost,“ říká Vladimír Pikora, hlavní ekonom CFG.

V tuzemsku totiž po sametové revoluci začínala většina lidí úplně od nuly. A k vybudování vyšší střední třídy je podle odborníků zapotřebí několik generací, což Česká republika za třicet let existence nemohla stihnout. „Na rozdíl od západu nemůžeme spoléhat například na kontinuitu malých a středních firem, které jsou pro střední třídu klíčové,“ říká Jiří Švejcar, Partner a Associate Director ze společnosti Boston Consulting Group.

Jde tak o určité dědictví minulého režimu. „Ten zestátnil veškerý majetek i kapitál a zglajchšaltoval českou společnost. Zůstala nám zde i většinová nedůvěra k bohatým lidem,“ říká Daniel Münich, ekonom ve společnosti CERGE-EI.

Když už se Češi do akumulace kapitálu pustí, jsou velmi konzervativní. Téměř polovinu (45 procent) svého finančního majetku mají v hotovosti a na bankovních účtech. Až pak se poohlížejí po akciích. A i do těch investují méně než do nemovitostí. Češi tak shromažďují spíše majetek než finance.

„Čím chudší je společnost jako celek, tím více lidé preferují akumulaci majetku. Teprve když mají pocit, že jsou dostatečně materiálně zajištění – zejména vlastním bydlením pro sebe a často i pro děti –, obrací se jejich pozornost k finančním aktivům,“ vysvětluje Jiří Švejcar.

Důvodem, proč Češi raději střádají majetek, ale může být i nedostatek možností. „Vysvětluji si to tím, že u nás není moc příležitostí investovat do akcií. Pražská burza si na burzu v podstatě jen hraje a vláda jí ještě hází klacky pod nohy tím, že nejzajímavější titul ČEZ torpéduje speciální daní a možností znárodnění,“ myslí si Vladimír Pikora. V současné době jsou navíc nemovitosti v tuzemsku atraktivnější investicí, než by mohly být akcie. „Nemovitosti po dlouho dobu rostly kolem deseti procent ročně a v posledních dvou letech ještě víc. To při nízkém riziku akcie obvykle nenabízejí,“ dodává Vladimír Pikora.

Aby se Česko zastoupením vyšší střední třídy přiblížilo západním státům, musí vyřešit své dlouho opomíjené strukturální problémy. „Jelikož Česko nemá jasný plán, kam se chce ubírat, začíná mu ujíždět vlak. A vidíme to i ve srovnání s okolními státy střední Evropy, které na rozdíl od Česka mají vypracované strategie na přilákání investic v oborech s vysokou přidanou hodnotou,“ dodává Jiří Švejcar. V důsledku toho ztrácí Česká republika v rámci střední a východní Evropy pozici bohatého státu.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.