COOLna

Nezávislé ruské novinářky Alesja Marochovská a Irina Dolininová krátce po začátku invaze na Ukrajinu opustily svoji rodnou zemi kvůli obavám o své bezpečí. Nyní žijí v Praze. Vlivu Moskvy se jim však uniknout nepodařilo.

„V Praze žiju nejméně jeden rok. Po většinu času jsem se tu cítila bezpečně, mnohem bezpečněji než v Rusku. Tam jsem cítila psychický nátlak na sebe i své kolegy mnohem více,“ popisuje v rozhovoru Marochovská. „Tady jsem se cítila opravdu bezpečně, dokud nepřišla ta věta,“ dodává.

Marochovská se v posledních několika měsících stejně jako její novinářská kolegyně Dolininová z investigativního ruského serveru iStories stala terčem anonymních výhrůžek a pravděpodobně i pronásledování. Podle zdroje, se kterým se redakce iStories spojila, lze z indicií vyvodit, že si je na mušku vzala ruská Federální služba bezpečnosti (FSB).

První výhrůžka novinářkám přišla 3. března letošního roku. Kdosi vystupující pod jménem Jevgenij P. s e-mailovou adresou zzz@mail.ru napsal redakci iStories: „Ať ty vaše hnidy z ulic (byla uvedena místa jejich bydliště) nespí příliš tvrdě! Pozdravujte je!“

Marochovská popisuje, že měla tehdy strach. Ve výhrůžce byla totiž kromě vulgarit uvedena její i Dolininové soukromá adresa, které nejsou veřejně dostupné.

„Bylo velmi smutné ztratit ten pocit, že jsem konečně v bezpečí. Práce v exilu nás stála domovy, rodiny, přátele a možnost dělat reportáže v terénu výměnou za to, že nejsme ve vězení,“ popisuje Dolininová.

V roce 2021 byla coby nepohodlná novinářka v Rusku oficiálně označena za „zahraniční agentku“ a žila v neustálém strachu, že jí na dveře zaťuká policie nebo FSB.

Novinářky popisují, že se snažily březnovou výhrůžku nepřeceňovat. Předpokládaly, že jde o ojedinělý incident, kterému není třeba přikládat velkou důležitost.

„S Irinou jsme si říkaly: ‚Ano, je to podivné, je to trochu děsivé, ale třeba je to jen nějaký bláznivý rusky mluvící chlap, kterému se nelíbí, co děláme, třeba Putinův podporovatel. Možná je na nás naštvaný a snaží se nás vyděsit,“ uvádí Marochovská.

Její kolegyni Dolininové až zpětně došlo, jak moc byly výhrůžky nebezpečné. „Dalším krokem po výhrůžkách v Rusku byly s největší pravděpodobností razie a vězení. Tady v Evropě takové metody použít nemohou, dalším krokem by mohlo být ublížení na zdraví,“ tvrdí.

Na březnovou zprávu novinářky po čase zapomněly a pokračovaly dál ve své práci. O několik měsíců později ale následovalo další osobní vyhrožování.

„Buďte si jistí, že se před námi nikde neschováte. Víme, že ta vaše šmejdka utekla s hrůzou jako krysa, najdeme si ji jinde. Nemá kam jít a bude se muset zodpovídat za každou lež a zlo, které řekla. Za každé slovo, které řekla. Najdeme ji všude, kde bude venčit toho svého sípajícího psa,“ stálo ve zprávě, kterou 24. srpna obdržela redakce iStories.

Marochovská potvrdila, že její pes vážně sípe, protože má problémy s dýcháním. Myslí si, že ji někdo v Praze sledoval.

„Byl to pikantní detail. Abyste to věděli, musíte znát mého psa, nebo mě musíte sledovat, když ho venčím, abyste to zaslechli,“ popisuje Marochovská. „A taky si všimli, že jsem si změnila adresu,“ dodává.

Také její kolegyně Dolininová má podezření, že mohla být v Praze sledována. „Zažila jsem pár podivných případů poblíž mého bytu, nemám ale důkaz toho, že šlo o sledování,“ uvedla s tím, že někdy bývá těžké odlišit sledování od nežádoucí pozornosti mužů.

Ke třetímu, dosud poslednímu, incidentu, který ruské novinářky přiměl výhrůžky zveřejnit na serveru iStories, došlo 14. září, krátce před jejich plánovaným odjezdem na mezinárodní konferenci ve švédském Göteborgu.

„Víte, komu to vyřídit: Nemohou jet do Göteborgu. Ani na jeden den. Ví se, kde je hledat. Věřte mi,“ stálo ve zprávě adresované serveru iStories.

O den později přišla další zpráva od stejného odesílatele, ve které stálo: „Berte to vážně. Nechci vás vyděsit. Chci vám pomoct. Letenky, hotel – ví se všechno. Nejsou to jen slova.“ Součástí zprávy byly všechny údaje z letenek i hotelových rezervací na jména novinářek.

Dolininová a Marochovská se nakonec po konzultaci se šéfredaktorem rozhodly, že do Göteborgu raději nepoletí.

„Konference se účastní více než dva tisíce novinářů z celého světa. Kdyby někdo chystal nějakou provokaci, poškodilo by to mnohem více lidí než jen nás. To jsme nechtěly, proto jsme na konferenci nejely,“ vysvětluje Dolininová. Marochovská dodává, že se bály například toho, že by jim někdo „napíchl“ elektronická zařízení a obsah všech schůzek by mohl být zkompromitován.

Podle zdroje iStories, který dříve pracoval v evropských zpravodajských službách, je nepravděpodobné, že by autoři zastrašujících mailů získali informace z počítačů novinářek. Domnívá se proto, že musejí spolupracovat s ruským státní aparátem, skrze který mají neustálý přístup k datům ohledně letů napříč Evropskou unií.

„Mohlo by jít o důstojníky FSB nebo lidi s nimi spojené,“ tvrdí zdroj serveru iStories, který má patnáctiletou praxi v boji proti zpravodajcům z Ruska a Běloruska.

„Taková zastrašovací taktika je podobná stylu ruských bezpečnostních složek, které vytvářejí nátlak a psychicky týrají novináře,“ dodává s tím, že FSB často najímá místní zločince, kteří pak zastrašují novináře a vyvíjejí na ně nátlak.
Na otázku, jak se proti vyhrožování brání, odpovídají novinářky jednoduše: „Mnoho se proti tomu dělat nedá.“ Případem se ale nadále zabývají společně s jejich týmem a snaží se přijít na to, kdo za výhrůžkami stojí. Informovaly i českou policii.
Po dlouhém zvažování se také rozhodly o výhrůžkách promluvit veřejně.„Došly jsme k tomu, že je čas varovat naše kolegy a v podstatě každého, kdo je proti téhle válce, aby se měl na pozoru. A to i v Evropě,“ vzkazuje Dolininová.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.