COOLna

Spojené státy si dlouhodobě připisují smutné prvenství – jsou domovem největší vězeňské populace na světě. Bídné podmínky za mřížemi přes léto ještě zhoršuje častá absence klimatizace, kvůli které pak někteří vězni i umírají.

„Lenost při sběru bavlny,“ tak znělo obvinění. Dne 6. září 1913 bylo 12 Afroameričanů za trest umístěno do malé podzemní cely v texaském Richmondu. Uvnitř se nacházely čtyři úzké ventilační otvory, jeden z nich někdo zvenčí ucpal. Venkovní teploty toho dne dosahovaly 38 stupňů, v noci nebyly o moc nižší. Muži volali o pomoc, strážní je však ignorovali.

Pobyt v přeplněné kobce nakonec nepřežilo osm mužů, udusili se. Zbylí čtyři se zachránili tím, že stáli nebo leželi u ventilace a dveří, pod nimiž skulinou proudil vzduch. Texaský ministr spravedlnosti dozorce nepotrestal, umístěním dvanácti mužů do stísněného kamrlíku se prý nedopustili ničeho nezákonného.

Po sto deseti letech není situace v Texasu o mnoho lepší. Prestižní Journal of the American Medical Association publikoval studii, podle které tam mezi roky 2001 a 2019 zemřelo v neklimatizovaných státních věznicích téměř dva tisíce sto vězňů. Naopak v klimatizovaných zařízeních jich bylo necelých 1400. Podle výzkumu celých 13 %, tedy 271 úmrtí, způsobilo neúnosné vedro. Riziko smrti se ve věznicích zvyšuje vždy, když teploty vystoupají nad 29,5 °C. Jediný extrémně horký den může znamenat až o 15 % větší nebezpečí především pro kardiaky, diabetiky a uživatele léků na psychická onemocnění.

Texaské ministerstvo spravedlnosti už dvanáct let – od léta 2011, kdy zahynulo deset vězňů na úpal – žádnou takovou smrt způsobenou horkem neeviduje.

Letošní případy v tom nejsou výjimkou.

V Texasu se přitom nachází největší systém státních věznic ve Spojených státech, ve stovce zařízení drží přes 130 tisíc lidí. S poměrem 840 vězňů na 100 tisíc obyvatel (včetně okresních a vazebních věznic) tento stát zdaleka převyšuje celoamerický průměr 664 vězňů na 100 tisíc obyvatel.

V počtu osob držených ve vazbě Spojené státy z celosvětového hlediska dlouhodobě vedou, přičemž v některých metrikách je předhání Čína. K březnu roku 2023 se nacházelo ve federálních, státních a lokálních vězeních 1,9 milionu lidí, přičemž více než 400 tisíc z nich teprve čeká na soud. Dalších 3,6 milionu Američanů a Američanek však dostalo podmínku či domácí vězení, případně si odpykávalo alternativní trest. Ještě před několika lety jich však bylo ve všech těchto směrech mnohem více, v roce 2018 dosáhl počet vězňů 2,3 milionu a v podmínce nebo domácím vězení zůstalo 4,5 milionu osob.

Pokud má někdo v USA záznam v trestním rejstříku a minulost trestance, musí se vypořádat se symbolickým stigmatem, stejně jako se zásadními společensko-ekonomickými důsledky. Omezuje to jeho přístup k různým typům sociálních dávek, volebnímu právu i získání zaměstnání.

Tento represivní systém neúměrně zasahuje především Afroameričany a Hispánce. Od řady amerických sociologů, kriminologů a právníků si proto vysloužil přezdívku „nový Jim Crow“. Ta odkazuje na segregační zákony z období mezi lety 1870 až 1965, které měly černochy držet pod kontrolou a oddělit je od majoritní společnosti. Tím z nich vytvořily občany druhé kategorie.

Je paradoxní, že nejmocnější demokracie světa vězní více lidí než totalitní režimy. Jedním z děsivých aspektů, které obnažila právě pandemie koronaviru, jsou jejich životní podmínky. Kritické komentáře a studie se na to zaměřují i kvůli klimatickým změnám, zejména ve státech jako Texas, Arizona, Louisiana, Alabama a Mississippi, kde jsou letní měsíce čím dál teplejší, přičemž značná část věznic nedisponuje zabudovanou klimatizací.
V Texasu ji 14 z nich nemá vůbec, dalších 55 ji dalo jen do vybraných místností. Plně klimatizovaných je 31 vězení. Za instalaci klimatizačních jednotek ve všech svých zařízeních by stát zaplatil více než miliardu dolarů, přičemž přebytek jeho rozpočtu momentálně činí 33 miliard. Avšak návrhy zákonů, díky kterým by se to mohlo zafinancovat, či jiná opatření vedoucí ke zchlazení vězeňských prostor během léta – nic z toho nemá v tamním Kongresu ovládaném republikány šanci na úspěch.

Například v roce 2021 prošel texaskou Sněmovnou reprezentantů návrh zákona, který ve vězeních nakázal udržovat teplotu mezi 18 a 30 °C. Kromě okresních a vazebních věznic to dopadlo i na zvířecí útulky. Dostatek hlasů se našel jen pod podmínkou, že zákonodárci ve státní kase najdou peníze na zavedení klimatizací, což se jim ovšem nepovedlo. Také letos hlasovali o přidělení více než půl miliardy dolarů na to, aby se tento problém vyřešil do roku 2031. Silně konzervativní státní senát však tuto částku skrouhl na pouhých 85,7 milionu dolarů.

Neochota udělat ve věznicích „dýchatelno“ a postarat se o zadržované jako o lidské bytosti se Texasu nevyplácí. Kvůli porušování jejich občanských práv a zaviněným úmrtím musel za poslední dekádu vyplatit odškodné ve výši milionů dolarů. Také byl nucen zavést alespoň částečná opatření a poskytovat trestancům studenou vodu, led, větráky a ručníky, stejně jako vytvořit místa, kde se mohou během horka zchladit. Řada studií navíc uvedla, že vedro u vězňů zvyšuje frustraci i agresivitu, čímž se vytváří základ pro další úrazy či případy smrti. Děje se to především v neklimatizovaných zařízeních.

Děsivých podmínek navíc nejsou ušetřeni ani zaměstnanci. Nosí uniformy, těžké boty a vesty proti bodnutí. Musí zvládat jak naštvané, tak nemocné vězně. A zatímco ministerstvo spravedlnosti a vězeňská služba nepřičítají vysokým teplotám žádné ztráty na životech, u strážných přibývají zdravotní potíže.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.