COOLna

Přirozené záření je všudypřítomné a v nízkých dávkách není nebezpečné. Podle Jana Včeláka z Univerzitního centra energetických budov ČVUT v Praze je ale problém radonu komplikovanější.

„Česká republika má tu smůlu, že je situována na jednom z radonově nejaktivnějších podloží v Evropě,“ vysvětluje. „Společně s Rakouskem a Finskem patří Česká republika k oblastem, kde se radon může vyskytovat v nebezpečných koncentracích.“

S radonem je podle něj proto třeba počítat při plánování a stavbě nových, ale i provozu stávajících domů. Ve venkovním prostředí není koncentrace radonu vysoká a nezpůsobuje zdravotní problémy ani při dlouhodobém pobytu.

Problém je jeho akumulace a zvýšená koncentrace uvnitř budov, které nejsou dobře větrané. Zatímco ve venkovním prostředí se průměrné koncentrace pohybují okolo deseti becquerelů na metr krychlový (Bq/m3), průměrná koncentrace v bytech v ČR je 120 Bq/m3.

Radon patří do skupiny „tichých zabijáků“. Je to radioaktivní plyn, který se uvolňuje z podloží, není cítit ani se nijak neprojevuje na aktuálním fyzickém nebo psychickém stavu obyvatel. „Problémem je dlouhodobá expozice vyšším koncentracím radonu,“ říká Jan Včelák. „Zjistit, jaké koncentrace radonu jsou ve vašem domě, nemusí být komplikované ani nákladné. Možností je několik. Na trhu působí specializované firmy, které vám koncentraci radonu změří, ale nabízejí se i cenově dostupné senzory pro pořízení nebo zapůjčení.“

Tyto přístroje umí měřit koncentraci radonu kontinuálně. Senzor vhodný pro trvalý provoz v domácnosti stojí okolo pěti až dvanácti tisíc. „Levnější variantou je využití služby prováděné v rámci radonového průzkumu ČR s použitím stopového detektoru, který se typicky umísťuje v objektu po dobu jednoho roku,“ popisuje Jan Včelák. „Nevýhodou je, že průměrnou hodnotu získám až po delší době.“

Dlouhodobé vystavení zvýšeným koncentracím radonu zvyšuje pravděpodobnost onemocnění rakovinou. Nejčastěji je to karcinom plic. Právě v plicích se totiž produkty radioaktivního rozpadu atomů vzácného plynu usazují. Statistika potvrzuje, že radon je druhým nejčastějším důvodem vzniku karcinomu plic, hned po kouření.

Nové stavby v radonově rizikových oblastech jsou podle Jana Včeláka povinně vybavovány protiradonovou izolací. Zda můj dům v takovém místě stojí, je možné zdarma ověřit na webové adrese mapy.geology.cz/radon. „Pokud si nejsme jisti radonovou situací ve stávajícím domě, prvním poměrně jednoduchým krokem je měření,“ radí Jan Včelák. „I u stávajících objektů existuje celá řada protiradonových opatření, která je možné aplikovat. Při mírně zvýšené koncentraci je možné řešit situaci jednoduše intenzivnějším větráním.“

Existují dokonce automatické systémy, které spustí větrání samy na základě měření přítomnosti nebezpečného vzácného plynu. „Při extrémních koncentracích, které nelze pravidelným větráním, stavební úpravou nebo jiným protiradonovým opatřením snížit na bezpečnou hladinu, je vhodné zvážit další užívání takového objektu,“ zdůrazňuje Jan Včelák. „Na realizaci protiradonového opatření je možné využít i státní dotaci.“

Dříve se také stavělo z tvárnic ze škváry, kam byl přimícháván popílek z tepelných elektráren, někdy býval radioaktivní. Klidně se může stát, že pod krásnou fasádou staršího domku je nastražen tento „kostlivec“. „Mezi lety 1950–1980 se používaly stavební materiály, do nichž se popílek přimíchával,“ říká odborník. „Jednalo se o tvárnice, ale i celé panely. Problémem těchto materiálů není uvolňování radonu, ale gama záření vycházející přímo z těchto materiálů. Toto záření samozřejmě působí na obyvatele takového domu.“