Kvalitnější a rovnocennější vztah k duševnímu zdraví obecně, ale i specificky k lidem s ADHD, společnost může hledat, jen když o tom budeme otevřeně mluvit. „To, že mám jinak nastavený mozek, není chyba. Chyba je v systému, že lidem s ADHD neumožňuje fungovat tak, jak je nám přirozené. Potom musíme podléhat pocitu, že je s námi něco špatně a měli bychom se opravit,“ ilustruje pocity mnoha dětí i dospělých Hana Sýkorová, studentka sociální pedagogiky. Ve společnosti nikdo nechce být v pozici outsidera, sociální vyloučení znamená nejen negativní pocity, ale i nižší kvalitu života a horší socioekonomickou situaci. Psycholog a profesor Radek Ptáček připomíná: „ADHD se nedá kompletně vyléčit. Kombinací různých forem podpory se ale dá nastavit dobrý a kvalitní život. Potíže spojené s ADHD nejsou zapříčiněny slabou povahou, sníženým intelektem ani nedostatečným psychickým zráním.“
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.




Napsat komentář