COOLna

Svěží horské městečko Nagi na ostrově Honšú bylo po celá desetiletí vyhlášené skvělou rýží, sójovými boby a hlavně kořeny taro (satoimo), v japonské kuchyni vyhlášenými, takže není divu, že pronikly i do městského znaku. V těchto dnech se ale delegace z celého Japonska i ze sousední Jižní Koreje hrnou do Nagi z jiného důvodu: městečko se stalo vyhlášeným svojí kvetoucí porodností, v Japonsku trpícím demografickou krizí je tak výjimečné.

Po celé ostrovní říši, která trpí prohlubující se demografickou krizí, nizoučkou porodností a úbytkem populace, je velkolepý úspěch Nagi v tomto ohledu zdrojem úcty a možná i závisti. Mnozí sem přijíždějí, aby zjistili, jak místní takového „zázraku“ dosáhli.

V japonských podmínkách to slovo není nadnesené, Nagi je skutečně zváno „město zázraků“. Téměř polovina domácností tu má tři a více dětí. Daleko od ruchu obřích měst, jako je Tokio, tak zní něco, na co už jinde skoro zapomněli – nenucený smích (nebo pláč) dětí.

„Mnoho matek tady má dokonce čtyři děti. Žádný problém s porodností tu necítíme,“ říká místní obyvatelka Sači Genba, která v Nagi vychovává své dva potomky.

Japonská vláda by ráda odhalila, v čem se skrývá tajemství mimořádné plodnosti v Nagi, která v roce 2019 vyústila v působivé číslo 2,95, což je průměrný počet dětí, které tamní žena za život porodí. Celojaponský průměr výrazně pokulhává, loni klesl na 1,26, což je výrazně pod hodnotou 2,1, jež je podle demografů potřeba k zajištění stabilní populace.

Japonsko bije na poplach. Méně dětí znamená v budoucnu nouzi o pracovní sílu, méně pracovníků nezabezpečí příjem starých lidí a tak dále. Však to znáte, Česko koneckonců řeší podobný problém.

„Nízká porodnost je potíž, kterou buďto rozčísneme teď, nebo už nikdy,“ dramaticky v lednu varoval premiér Fumio Kišida. Myslel to vážně, a tak se vydal přímo ke zdroji, za rodiči a úředníky z ani ne šestitisícového Nagi. Vrtalo mu hlavou, jak to, že v Nagi to jde a jinde ne.

Nagiský starosta Masačika Oku se směje, podobnými dotazy je zasypáván takřka neustále. Přiznává, že nějakého zázračného receptu na to, aby se rodilo více dětí, si není vědom. Úspěch Nagi přikládá prý souhře několika relativně běžných okolností, jejichž účinek se ale násobí.

Město samo si před dvaceti lety prošlo krizí, dokonce na něj úřady tlačily, aby se spojilo se dvěma sousedy do jedné administrativní jednotky. Místní to v minireferendu odmítli. Nagi zůstalo samostatné, ale znamenalo to mimo jiné, že bude muset věnovat více zdrojů na péči o vlastní populaci, aby mohlo samo přežít. Místní vedení maximálně omezilo ostatní výdaje, aby mohlo dát více peněz na pomoc rodinám.

Město začalo například nabízet bezplatnou lékařskou péči dětem a za každé druhé a další dítě začalo vyplácet sto tisíc jenů (asi 25 tisíc Kč). Později město přidalo další opatření na podporu rodin s dětmi, jako je dotování péče o ně, podílení se na nákladech na vzdělání a bydlení či bezplatnou léčbu neplodnosti. Zvýšené náklady se naučilo čerpat z podpůrných fondů místní vlády.

Místní vláda letos v dubnu založila speciální Agenturu pro děti a rodiny se závratným rozpočtem 34 miliard dolarů. Její hlavní úkol je jasný – motivovat Japonce, aby měli děti. Šigehito Nakahara, koordinátor agentury, připouští, že se nechali inspirovat strategií, kterou s úspěchem používají v Nagi.
„Způsob, jakým uvažují v Nagi, jinými slovy vytvoření maximálně možných podmínek pro domácnosti vychovávající děti, je přenosný i na větší obce,“ říká Nakahara.

Podle některých demografů není úspěch Nagi založen ani tak na materiální podpoře úřadů, byť je důležitá, ale spíše na změně myšlení. „To, že si obyvatelé Nagi zafixovali, že mít děti je dobrá věc, je to podstatné,“ uvedl Miho Iwasawa z Institutu pro výzkum populace.

Tento přístup totiž v Japonsku vůbec není samozřejmý. Zvláště mezi mladou generací převládá dojem, že starat se o potomky není moc dobrý nápad. Také proto to jde s japonskou populací od deseti k pěti. Tedy až na Nagi.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.