Bambusy jsou praktické rostliny. Z různých druhů těchhle přerostlých trav si můžete postavit dům či džunku, uvařit oběd, zkvasit víno a ledacos dalšího. Hodí se i jen tak pro okrasu. Stonky bambusu poskytují stín a příjemně šelestí. Běžně rostou v tropech a subtropech. Spousta jich ale přežije i u nás. Na zahradě má proto bambus kdekdo.
V specializovaných obchodech se dají koupit různé jeho druhy a kultivary. Je mezi nimi i oblíbená odrůda bambusu listoklasce černého. Druhu se vědeckým jménem říká Phyllostachys nigra.
Odrůda se pak jmenuje Phyllostachys nigra var. Henonis. Zkratka var. znamená právě varietas neboli odrůda či kultivar. Varieta Henonis asi nemá české jméno. V Japonsku se jí ale říká hačiku. Je to jeden ze tří nejpočetnějších druhů bambusu na japonských ostrovech. Nějaký bambus přitom roste na 0,45 procenta jejich plochy.
Hačiku má elegantní černě zbarvené stonky. Mohou dorůstat až 25 metrů. U nás vám tak pěkně nevyroste. Je to ale putna. Pěstování tohohle druhu bych vám nedoporučoval. Mohl by vám brzo zajít. Blíží se totiž čas jeho kvetení.
Bambusy si většinu života vystačí s nepohlavním rozmnožováním pomocí oddenků. Vykvetou jen jednou za čas. Všechny bambusy jednoho druhu pak utvoří květy ve stejnou dobu. Po odkvetení odumřou.
Intervaly mezi kveteními mohou být dlouhé. Je to i případ hačiku. Podle záznamů kvete jednou za 120 let. Naposled k tomu došlo v roce 1908. Další kvetení by proto mělo následovat v roce 2028.
Biologové si nejsou jistí, proč si bambusy svůj podivný styl života zvolily. Rostliny musí mít ve svých buňkách zabudované počítadlo. Každý rok se k němu přičte jednička. Po napočítání určité hodnoty se spustí kvetení. Následuje autodestrukce. V nových rostlinách vzniklých pohlavním rozmnožováním se počítadlo resetuje.
Není zcela přesné. U hrstky jedinců se kvetení spustí o několik let dříve či později. Naposled tak listoklasce v Japonsku tu a tam kvetly i mezi lety 1903 a 1912. V současnosti se to opakuje.
Tým biologa Toshihiry Yamady z Hirošimské univerzity si poblíž města Higašihirošima všiml kvetoucích hačiku už v roce 2020. Vědci je tři roky sledovali. Výsledky jejich práce jsou zarážející.
Z 349 zkoumaných rostlin vykvetlo přes osmdesát procent. Brzo pak odumřely. Zbylých dvacet procent bambusů nevykvetlo. Zašly ale také. Po kvetení kupodivu nevznikla semena. Bambusy se zároveň přestaly množit nepohlavně.
Jako by se hačiku chystal masově spáchat sepukku a vymřít. Nedává to smysl. Bambus se na ostrovy dostal z Číny během osmého století našeho letopočtu. Od té doby musel projít zhruba desítkou kvetení. Přesto v Japonsku stále roste. Nezbývá než počkat. Po roce 2028 budeme moudřejší.
Radek John
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.




Napsat komentář