COOLna

Antibiotik bude dost, sliboval šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Tvrdil také, že omezí českou závislost na dodávkách léků z Číny. Jenže realita je jiná.

„Nic takového u nás registrováno není. V databázi nejsou ani korejská antibiotika, ani jiné léky,“ řekl farmakoekonom Josef Suchopár.

Zajistit to měly nově nasmlouvané firmy z Jižní Koreje, jejichž medikamenty sem měly začít proudit už letos na podzim. Jejich přísun domlouval ministr spolu s předsedkyní sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) při své březnové cestě do Jižní Koreje a na Tchaj-wan. Vedení resortu doufalo, že se do českých lékáren dostane až několik set tisíc balení. Mělo jít především o antibiotické suspenze pro děti.

“Korejské farmafirmy už chystají potřebnou dokumentaci. Tou doloží bezpečnost a účinnost svých léků. Jakmile ji posoudí náš lékový ústav, mohou se sem začít přípravky dovážet,“ řekl Válek na tiskové konferenci koncem března. Plánovanou spolupráci s východoasijskou zemí připomenul i během setkání s novináři. „Kromě toho chceme oslovit i Japonsko,“ dodal.

Jenomže podle lékárníků sem žádné jihokorejské pilulky neputují. „Nic takového u nás registrováno není. V databázi nejsou ani korejská antibiotika, ani jiné léky,“ řekl farmakoekonom Josef Suchopár. Stejně to podle něj zůstane i v budoucnu. „Nevěřím tomu, že by se sem tamní výrobci hrnuli. Vstup na český trh je totiž nesmírně složitý proces, který vyžaduje spoustu administrativy a obrovské náklady. Výsledek je přitom nejistý,“ uvedl.

Každá farmaceutická firma, která touží dodávat léky do Evropy, totiž podle něj musí splnit přísné registrační podmínky. „Ty přitom nejsou totožné s asijskými,“ vysvětluje Suchopár. Výrobce třeba musí doložit účinnost a bezpečnost každého medikamentu, a to studiemi na evropské populaci. „Ta asijská je totiž geneticky odlišná, takže léky mohou v těle pacientů reagovat trochu jinak.“

„Známe dokonce případy, kdy se přípravek testovaný na lidech v Asii ukázal v Evropě jako problematický, což bylo dáno právě velkými rozdíly v metabolismu i transportu daného léku,“ pokračuje Suchopár. Většina firem to proto podle něj nakonec vzdá. Zvlášť pokud zjistí, jak nízké ceny se v Česku za pilulky platí.

Podobně se vyjádřil i šéf Grémia majitelů lékáren Marek Hampel. „Ani já nevím o jediném korejském přípravku, který by tu byl,“ řekl. Také podle něj je registrace extrémně náročná, stojí navíc firmu obrovské peníze. „Třeba jen podání žádosti ji přijde na čtvrt milionu korun,“ říká a dodává: „A to je jenom začátek. Podle toho, jaké dokumenty musí výrobce doložit, se může tato částka vyšplhat i na násobek.“ Jakmile tedy asijský výrobce odhalí, kolik korun by za své přípravky v Česku dostal, chuť na registraci ho přejde. „Náklady by se mu totiž vrátily až za řadu let,“ tvrdí Hampel.

Vedení resortu si přesto trvá na svém. Mluvčí ministerstva Ondřej Jakob sice přiznává, že se české lékárny letos na podzim jihokorejských medikamentů nedočkají, do budoucna je ale podle něj spolupráce stále možná. „S Jižní Koreou jsme i nadále v kontaktu. Stále platí, že by se tato země mohla stát pro Českou republiku významným partnerem v oblasti léčiv,“ sdělil.

Náměstek ministra Jakub Dvořáček k tomu dodal, že se jednání s Koreou jenom odložila, protože se ukázalo, že nemůže Česku nabídnout penicilin. V zemi se prý totiž vyrábí jen širokospektrá antibiotika. „A ta my aktuálně nepotřebujme. Jejich dodávky už jsme si v dostatečně velkém množství zajistili jinde – od evropských výrobců,“ popisuje Dvořáček.

Státní ústav pro kontrolu léčiv, který by měl žádosti o nové registrace výrobců zpracovat, se pak odpovědím na dotazy vyhnul. „Spoluprací s korejskou stranou se primárně zabývá ministerstvo zdravotnictví,“ uvedla pouze mluvčí lékového ústavu Klára Brunclíková.

Výpadky medikamentů trápí české pacienty už několik let, v posledních dvanácti měsících ale byly podle lékařů a lékárníků extrémní. Třeba šéf Sdružení praktických lékařů Petr Šonka v lednu řekl, že takový nedostatek léčiv nezažil za třiadvacet let své praxe. Vůbec nejčastěji se přitom lidé potýkali s přerušením dodávek antibiotik.

S problémy se potýkají i špitály, hlavně ty malé. Třeba podle Tomáše Krajníka, který vede Nemocnici sv. Kříže Žižkov, je kvůli nedostatku léčiv těžké cokoliv plánovat. „Penicilinu je stále málo, takže se nemůžete předzásobit,“ řekl. Zdravotníkům tak podle něj nezbývá, než sahat po širokospektrých antibiotikách, čímž ale jenom posilují odolnost bakterií vůči jakékoliv léčbě.

Podle ministra Válka už je ale situace stabilizovaná. Antibiotik je podle něj dost, jen nejsou rovnoměrně rozprostřená ve všech lékárnách. Data o tom, které apatyky medikamenty mají a které ne, prý ale vedení resortu nemá. Další přípravky proti infekcím budou podle ministra do Česka postupně proudit. Třeba do druhé poloviny listopadu by podle něj mělo dorazit asi 300 tisíc balení penicilinu, a to v tabletách i suspenzích.

Podle databáze lékového ústavu výrobci nahlásili od ledna tohoto roku celkem 1868 výpadků léků, z nichž 358 bylo nenahraditelných. Stále jsou mezi nimi i antibiotika. Třeba tablety penicilinu Penbene mají nahlášený výpadek z výrobních důvodů až do konce března příštího roku. Nedostupné je rovněž penicilinové antibiotikum Ospen.

Z dalších léků chybí například Kornam na vysoký tlak, Rybelsus na cukrovku nebo Sanorin Combi na sennou rýmu. Na trhu nejsou ani medikamenty na smrtelné choroby – kupříkladu Mustophoran na rakovinu kůže či tumory hlavy.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.