Spolek Výkvět a jeho členové a členky ukazují, že se nemusíme spokojit se suboptimálním řešením a udržovat závislost na modelu, který za sebou nechává spoušť v podobě degradované půdy, ztráty biodiverzity i tisíců psychicky a fyzicky poškozených lidi. Na závěr diskuse Lamya prohlásila, že u potravin lidé začínají chápat, jakou hodnotu může mít místně vypěstované jablko oproti tomu dovezenému z oblasti, o které nic nevíme. Vyjádřila přání, aby se zájem o lokální a šetrné plody práce farmářů a krátké distribuční kanály brzy rozšířil i u květin. „U nás ještě není zvykem darovat květinu, ale už víme, že naše domy jsou přeplácané věcmi, které nechceme. Snad se dostaneme k tomu, že květina je hodnotný dar, i když není stálá. Vracíme se k sezónnosti, i květiny jsou sezónní, a tak nás přivádějí k přírodě. Na jaře rostou tulipány, na podzim listopadky, a tak vážu během roku různě vypadající kytice, které nás usadí v tom čase a reflektují podnebí a počasí. Je to pomíjivé a hezké,“ uzavírá Lamya.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.
COOLna 
Napsat komentář