COOLna

Slovo MAD znamená anglicky šílený, ale zároveň se používá jako zkratka pro opravdu šílenou představu, při které tuhne krev v žilách. „Mutually assured destruction“ znamená „vzájemně zaručené zničení“ v případě jaderného konfliktu supervelmocí.

Jde o koncept, který do jaderné strategie pronikl z teorie her. Skotský historik Niall Ferguson v eseji pro Bloomberg vzpomíná, že slovo MAD dodávalo globálnímu soupeření mezi SSSR a USA surreálnou dimenzi.

Nejprve se na začátku 60. let používal výraz „zaručená destrukce“. Tehdejšího amerického ministra obrany Roberta McNamaru ale zaujaly teorie harvardského ekonoma Thomase Schellinga o „stabilní rovnováze teroru“. Spojené státy měly kapacitu na dostatečně destruktivní odvetný útok na SSSR a USA byly naopak zranitelné, kdyby zaútočila Moskva. Bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger připomíná, že „zranitelnost přispívá k míru a nezranitelnost k válce“.

Pro leckoho se myšlenka MAD osvědčila a mnozí věří, že díky ní – navzdory momentům akutního napětí mezi supervelmocemi – nevypukla třetí světová válka.

Nyní – v prvních fázích druhé studené války mezi USA a Čínou – existuje ekvivalentní koncept. Jeho nukleární dimenze také není zanedbatelná, protože Čína navyšuje svůj jaderný arzenál. Zatím ale nejde o aspekt, který by někoho moc znepokojoval. Obavy panují spíše ze „vzájemně zaručené finanční destrukce“. Právě tyto obavy jsou příčinou určité zdrženlivosti na obou stranách. A důrazem na finance se také liší druhá studená válka od té první.

Letos jsme zažili i určité trendy „uvolňování napětí“ (détente) na způsob 70. let. Kurt Campbell, který má v národně bezpečnostní radě amerického prezidenta Joea Bidena na starosti indopacifickou oblast, například řekl, že „USA hledají opatrnou, produktivní a strategickou interakci s Čínou“, a ministryně obchodu Gina Raimondová prohlásila při nedávné návštěvě Číny, že oba státy založí „pracovní skupiny“ na konkrétní komerční oblasti a exportní kontroly. Zároveň ale Raimondová odmítla čínskou žádost o zrušení amerických cel a vůbec žádná diskuse není o amerických opatřeních z října loňského roku, která redukují čínský přístup k polovodičům a strojům na jejich výrobu. Ani o restrikcích na americké investice do vývoje umělé inteligence a kvantových počítačů v Číně, které byly zavedeny v srpnu.

Také díky těmto opatřením se dalo do pohybu poměrně rapidní odpoutávání se Ameriky od Číny. Objem amerického vývozu do Číny klesá od roku 2017 a letošní srpen zaznamenal rekordní výprodej čínských akcií ze strany amerických investorů. Podle některých analytiků to ale souvisí spíše s pandemií a současným prudkým zpomalením čínské ekonomiky.

Ferguson se domnívá, že geopolitická konfrontace mezi USA a Čínou není vlastně vůbec finančně schůdná a možná.

CIA upozorňuje, že čínský prezident Si nařídil čínské armádě, aby do roku 2027 byla připravena na invazi na Tchaj-wan. Výraz „připravena“ neznamená, že k invazi musí dojít, ale schopnost CIA předvídat agrese se v poslední době zlepšila. Ruská agrese na Ukrajinu byla odhadnuta přesně.

Čína ale možná nemusí na Tchaj-wan útočit, stačí zahájit blokádu. Vezměme si příklad s Kubou. Americké invaze na Kubu a pokusy o svržení Castra se nepovedly, ale námořní blokáda – slovy prezidenta Kennedyho „karanténa“ – nebyla pro americké námořnictvo problém.

Další scénáře mohou být různé. Čína může zkusit svůj Pearl Harbor, každopádně by ale Amerika musela i na pouhou blokádu Tchaj-wanu nějak reagovat. Možná by musela Čínu odříznout od dodávek ropy a potravin patrně kontrolou Malackého průlivu u Sumatry.

Ekonomické implikace podobných scénářů lze obtížně kvantifikovat, ale výraz „katastrofa“ určitě není přehnaný. Kuba byla ekonomicky „triviální“, když hlavním vývozním artiklem jsou doutníky. Tchaj-wan je hlavním světovým výrobcem sofistikovaných čipů. Stačí hrozba blokády a zničení a ceny čipů vyletí stropem.
Jisté také je, že Amerika zaostává za Čínou ve výstavbě a akvizicích zbraní především v oblasti námořnictva a trpí velkým zbyrokratizováním celého procesu. V USA navíc rostou úroky, zvyšuje se dramaticky federální dluh. Ferguson razí tezi, že země, která utrácí více za dluhovou službu než za obranu, je na pokraji obratu k úpadku.

Válka mezi USA a Čínou by jistě znamenala vzájemnou i celosvětovou finanční destrukci. Otázka je, zda obě země mají zdroje na další závody ve zbrojení. Na co se ptát nemusíme, je to, zda by obě země zvládly finanční důsledky války o Tchaj-wan. Nezvládly. Americký obchodní schodek s Čínou je stále 300 miliard dolarů ročně. 80 procent v USA používaných chytrých telefonů se dováží z Číny.

Čína zase drží dolarové rezervy ve výši šesti bilionů (!) dolarů. Kompletní exit Číny z dolarových aktiv se jeví jako z říše snů. To ale neznamená, že válka určitě nebude. Británie a Německo se v roce 1914 také pustily do války, i když byly ekonomicky provázané, jako jsou USA a Čína dnes.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.