COOLna

Co říkáte na ten úhel pohledu, že mladým lékařům se jen nechce pracovat?

To slyším poměrně často i od jiných ředitelů. Ale já vždycky říkám své generaci, že to jsou naše děti, my jsme je tak vychovali, ukázali jsme jim nějaký chod společnosti, oni už nechtějí pracovat „otrocky“, jak jsme byli zvyklí pracovat my. (…) Z lékařského povolání, které bylo v mé době, kdy jsme tomu obětovali život, já jsem skoro neviděl své děti vyrůst, tak oni už přichází do normálního, standardního zaměstnání, chtějí, aby to bylo kompatibilní s rodinou a jejich životem a chtějí být dobře placeni.

Nechci vypadat alibisticky, ale hledáme řešení něčeho, co teď řešení nemá. My jsem to řešení měli hledat 10, 15, 20 let zpátky. Tak to dělají pokročilé společnosti. Tak jako to dělalo třeba Německo, které začalo masivně nabírat lékaře i z České republiky a východních zemí. Kdežto my – to je taková typická česká vlastnost – se tváříme, že se nic neděje. Pak se dostaneme do bodu zlomu a říkáme, že to teď musíme řešit.

Bude potřeba se s lidmi domluvit, nabídnout jim nějakou odměnu, ale i kompenzaci volným časem. Ale myslím, že je to správně. Já bych nechtěl, aby mě operoval lékař, který je 36 hodin v práci. (…) Byl na to kdysi článek – když jste po neprospané noci, tak jste na tom, jako byste si dala nalačno dva panáky tvrdého alkoholu. Dá se to srovnat s opilostí. (…) Tohle je ale problém toho systému, protože my jsme tam furt.

O těch problémech se ví, i když se zamlčují. Ti politici ale často ani nevědí, jaká je reálně pravda. Protože ti manažeři státních nemocnic nemají vždycky odvahu říct, co je reálně trápí, protože budou odvoláni a vyměněni.

Lukáš Velev, ředitel Nemocnice Jihlava

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.