Ještě na začátku května se skupina Invest & Property Consulting (IPC) chlubila, že spravuje více než 1,3 miliardy korun od českých střadatelů, které jim zhodnocuje. A zároveň prezentovala projekty, které zhodnocení zajišťují – od malých modulárních reaktorů přes továrnu na mražené ryby až po kamenolom.
Reportéři ale následně při sedmiměsíční investigaci odhalily, že stovky milionů z úspor Čechů ve skutečnosti financovaly spojence Vladimira Putina.
Zakladatelé firmy také úspory klientů po statisících za den vybírali v hotovosti z účtů, nebo za ně nakupovali luxus v pražské Pařížské ulici. A při konfrontaci to nedokázali vysvětlit.
Nyní je však dalšímu odčerpávání peněz investorů konec – přinejmenším dočasně.
Podle zjištění totiž Národní centrála proti organizovanému zločinu zmrazila společnosti IPC nemovitosti a také obstavila účty, na které chodily úspory klientů.
Není tak jasná budoucnost celého investičního schématu. Existovat přestaly i webové stránky IPC. Ty dnes obsahují jen krátkou informaci o probíhající údržbě webu.
PR zástupce firmy Roman Hrůza reportérům řekl, že už pro společnost nepracuje. Jako důvod uvedl, že mu nezaplatila faktury.
Úřední plomba je například na kamenolomu v obci Kozárovice, který IPC prezentovala jako jednu z akvizic, díky níž může peníze vkladatelů zhodnocovat.
Další visí také na sanatoriu v obci Ješetice, v němž původně mělo vzniknout léčebné středisko pod patronací Eriky Hájkové, dcery někdejšího mluvčího Václava Klause Petra Hájka.
Hájková je držitelkou Bludného balvanu Českého klubu skeptiků Sisyfos za diskreditaci medicíny. A dnes je také oficiální majitelkou firmy vydávající Hájkův web Protiproud, který opakovaně šíří ruskou propagandu.
IPC do klubka firem, které ovládala buď Hájková, nebo její otec, poslala desítky milionů korun. Krom zdravotnické kliniky, která neotevřela, dotovala mimo jiné i knižní vydavatelství Česká citadela, které tisklo texty šiřitelů proruských dezinformací.
Policisté v dokumentech zdůvodňují, že k blokaci majetku IPC je vedlo podezření „ze spáchání zvlášť závažného zločinu podvodu a legalizace výnosů z trestné činnosti v souvislosti s tzv. kolektivním investováním do svěřenských fondů, avšak tzv. Ponziho schématem“.
Zmrazení majetku přišlo po červencové razii v sídle firmy v pražské Jindřišské ulici. Podle dokumentu, který mají k dispozici reportéři, si tehdy policisté vyžádali doklady k téměř stovce firem a lidí spjatých s investičním byznysem IPC. Šlo jim mimo jiné o faktury, smlouvy, výpisy z bankovních účtů či korespondenci.
Z dostupných informací však plyne, že detektivové doteď nikoho neobvinili. Přípravné řízení je ze zákona neveřejné.
IPC po zásahu tvrdila, že vše je v nejlepším pořádku a že zájem detektivů se týká jen jediné dceřiné firmy. Ještě v den razie pořádala tiskovou konferenci. A na ní vykreslovala, že na Ukrajině bude stavět takzvaný teplátor – malý modulární jaderný reaktor určený pro výrobu tepla.
Zdeněk Novotný z firmy Teplator, kterou IPC částečně ovládá, však potvrdil, že policisté obstavili účet i této společnosti. Více to ale vedení firmy komentovat nechce.
„Práce na vývoji jaderného reaktoru Teplator dál pokračují a aktivně jednáme s jinými investory o možnostech jejich vstupu,“ trvá na tom, že projekt bude pokračovat, zakladatel Teplatoru Radek Škoda, akademik Českého vysokého učení technického, které do projektu šlo společně se zástupci Západočeské univerzity v Plzni.
Jako jediný majitel a šéf IPC, která Teplatoru poslala investice, vystupuje původem slovenský architekt Oliver Kálnássy. Jak ale reportéři vypátrali a doložili, ve skutečnosti je mozkem celé operace jiný člověk, který oficiálně v orgánech společnosti nefiguruje – Ladislav Vaněček.
Jde o muže, který od roku 2016 stanul před plzeňským krajským soudem jako obžalovaný v celkem šesti trestních kauzách. V části byl zproštěn obžaloby, ale také byl opakovaně odsouzen za podvod – mimo jiné za to, že obral otce miliardáře Karla Janečka.
A ač podle zjištění reportérů ovládá miliardový byznys, je na Vaněčka samotného v exekučním rejstříku vedena zhruba desítka záznamů – dohromady za více než 10 milionů korun. Některé z exekucí nesplácí už 10 let.
Investoři IPC – lidé, kteří svěřili firmě úspory – jsou nyní v komplikované pozici.
Peníze totiž papírově nepůjčovali přímo IPC, ale vkládali je do takzvaných svěřenských fondů, které zakládali jejich finanční poradci, jimž za investice nasbírané od lidí vyplácela IPC vysoké provize. Teprve ze svěřenských fondů následně peníze tekly do firem propojených s IPC.
Podle interních informací, které se reportérům podařilo shromáždit, mělo toto schéma za cíl obejít regulaci České národní banky. Ale také přenést odpovědnost.
Podle expertů, s nimiž reportéři mluvily, totiž mají na základě dokumentace připravené IPC část právní odpovědnosti za nakládání s penězi klientů – tedy za to, že je posílali do IPC – právě finanční poradci.
Lidé spjatí s IPC se nyní pokoušejí finanční poradce, a tím i jejich klienty, přesvědčit, aby se nechali hromadně zastupovat advokáty, které jim vyberou. Poškozené by tak fakticky reprezentovali lidé, u nichž peníze zmizely.
„Věříme, že brzké hromadné zastupování zakladatelů a svěřenských fondů umožní nahlédnout do spisu a poskytnout vám detailní radu, jak postupovat. Po získání podkladů bychom vám dodali postup, jak konat z pozice správců,“ píše například v srpnovém e-mailu finančním poradcům Jiří Grössl, jednatel firmy Business & Property Consulting, ale také zároveň ředitel obchodního oddělení a člen investiční rady samotné IPC.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.




Napsat komentář