COOLna

Fotky skvělého života v Británii na sociální síti TikTok vyprazdňují albánské vesnice. Jenže inzeráty na luxusní a snadný život za hranicemi jsou jen reklamou na draze placené služby ilegálních převaděčů. Albánce vylákají do spárů náborářů na otrockou práci, zpět domů nemohou.

Besmir Billa z Kukesu, malého města na severovýchodě Albánie, kde se mísí minarety se sovětskou architekturou a v okolí i s replikami britských červených telefonních budek, má strach, že jeho synovci podlehnou algoritmům sociální sítě TikTok. Právě příspěvky na této sociální síti šíří mezi místními falešný obraz dokonalé Velké Británie, slibují lepší život a podněcují k migraci. Besmirovi synovci by nebyli ani zdaleka prvními. Místní dívky už si stěžují, že nemají jít s kým na ples, v regionu je nedostatek automechaniků.

„Tahle vesnice se vylidňuje. Jsou tu jen staří lidé. Možná že za pět let tu nebude už vůbec nikdo. Všichni budou v Londýně,“ předpovídá Adelie Molla žijící nedaleko Kukesu.

Co mladé Albánce žene z domova za hranice? Úspěšně usazení tiktokoví influenceři prohánějící se v drahých autech slavných značek kolem Big Benu jim konvenují. Dosud totiž Albánci žili v jedné z ekonomicky nejizolovanějších zemí východního bloku, tedy i bez západních značek, možnosti vlastnit auto či pochopitelně emigrovat.

Albánie totiž i po vzniku demokratického státu v roce 1991 trpí chronickými problémy. Patří k nim především chudoba, korupce, politická nestabilita, vysoké náklady na zdravotní péči, nedostatek pracovních příležitostí i možností se vzdělávat.

„Nedokážeme plně vysvětlit prudký nárůst počtu překročení hranic Albánci, ale z našeho výzkumu víme, že důvody jsou složité a zahrnují směs vykořisťování, kulturní krevní msty, sexuální orientace nebo sexuální identity, obchodování s lidmi a organizovaného zločinu,“ vysvětlila vedoucí výzkumu realizovaného na University College London, Liverpoolské a Sounthamptonské univerzitě Helen Stalfordová. Podle ní řešení situace ztěžují špatná ekonomická situace a slabé právní struktury v Albánii.

TikTok nabízí Albáncům diametrálně odlišnou a o mnoho přijatelnější realitu za Lamanšským průlivem. Jenže influencery zprostředkovávaná realita je jen iluze o tom, že za mořem zbohatnou. Je to především „reklama“, která má přilákat další zájemce o draze placené služby ilegálních převaděčů.

Ti ve videoklipu inzerují například nelegální plavbu lodí z francouzského Calais do anglického Doveru v přepočtu za téměř 85 000 korun. Na tuto možnost lidé z Albánie slyší, neboť k udělení návštěvnického víza musí třeba prokázat, že disponují dostatečnými finančními prostředky.

Zmíněná sociální síť se podle svého vyjádření snaží podobný obsah mazat a omezovat, ale není v tom moc úspěšná. Možná je důvodem i to, že reklam na snadný život ve Velké Británii se objevuje obrovské množství. Využívají je rovněž náboráři, kteří se snaží Albánce a Albánky zaujaté iluzí dokonalosti následně zaměstnat například na konopných britských farmách nebo jako prostitutky.

Náborářům v udržování této iluze pomáhá i lidská touha chlubit se a nepřiznat, že vše nakonec neskončilo podle představ. Přestože v práci za hranicemi Albánci čelí vykořisťování, a v některých případech se dokonce stávají oběťmi moderního otroctví, na TikToku zveřejňují hromady britských bankovek a londýnské památky. Je ovšem možné, že jim to přikazují jejich zaměstnavatelé.

Albánci se po příjezdu do Británie dostávají do dvojité pasti. „Lidé, kteří sem byli převezeni a pak jim byl zamítnut azyl, mají dvě možnosti – mohou pracovat načerno, nebo přijmout práci v podsvětí. Nemohou se vrátit domů, dokud nesplatí peníze, které dluží obchodníkům s lidmi,“ vysvětlil manažer charitativní organizace Shpresa.

Jelikož si Albánci, kteří pobývají na britských ostrovech ilegálně, nemohou nikomu stěžovat nebo jít na policii, musí se v tom lepším případě živit fyzicky náročnými pracemi za minimální výdělek, například pomocí na stavbách.

Nárůst migrace z Albánie dokazují i britské statistiky. Do Británie se lodí minulý rok přepravilo přes 12 500 Albánců, zatímco v roce 2021 šlo o 800 lidí. V roce 2022 přeskočil počet Albánců, kteří ilegálně připluli, druhou nejpočetnější příchozí skupinu – Afghánce.

Polovina albánských žádostí o azyl byla kladně vyřízena.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.