Arménský premiér Nikol Pašinjan spoléhání jeho země na Rusko jako na jedinou záruku bezpečnosti označil za strategickou chybu. Moskva podle něj tuto dosavadní politiku Arménie nedokázala naplnit a postupně omezuje svou roli v regionu.
Předseda arménské vlády obvinil Rusko, že nezajistilo bezpečnost Arménie, která podle něj čelí agresi ze strany sousedního Ázerbájdžánu kvůli sporu o Náhorní Karabach. Podotkl přitom, že Moskva, která má s Arménií podepsanou bezpečnostní smlouvu a má na jejím území vojenskou základnu, nepovažuje jeho zemi za dostatečně proruskou. Pašinjan je přesvědčen, že Rusko se chystá jihokavkazský region opustit.
Jerevan se proto snaží o bezpečnostní spolupráci i s jinými zeměmi, řekl Pašinjan ve zjevné narážce na rozhovory s Evropskou unií a Spojenými státy a pokusy o bližší kontakty s dalšími zeměmi regionu.
„Arménská bezpečnostní struktura byla z 99,999 procenta napojena na Rusko, a to včetně zajišťování zbraní a munice. Dnes ale vidíme, že Rusko samo potřebuje zbraně a munici (pro svou válku proti Ukrajině), a v této situaci je pochopitelné, že i kdyby Ruská federace chtěla, nemohla by splnit bezpečnostní potřeby Arménie,“ řekl Pašinjan.
„Tento příklad by nám měl ukázat, že závislost na jednom partnerovi v bezpečnostních otázkách je strategickou chybou,“ dodal.
Moskva na Pašinjanova slova zatím nereagovala, v minulosti ale podobné kritiky odsoudila, hájila svůj postup a odmítla, že by omezovala své zahraničněpolitické aktivity kvůli válce na Ukrajině.
Arménie a Ázerbájdžán vedou už desítky let spor o Náhorní Karabach, který je součástí Ázerbájdžánu. Enklávu za podpory Jerevanu i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. V šestitýdenní válce svedené s Arménií na podzim 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s enklávou i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.
COOLna 
Napsat komentář