Valerij Nikolajevič Garbuzov napsal článek. Napsal jich v životě stovky, nebo spíš tisíce. Ve funkci ředitele Institutu USA a Kanady Ruské akademie věd měl na tvorbu a vědu méně času; musel řídit, rozhodovat, podepisovat a provádět kádrovou politiku, ale psal stále rád.
Zda se dlouho rozmýšlel, nebo to byl momentální popud, protržení hranice trpělivosti a loajality, jež se do té doby zdála být bezmeznou, se neví. Každopádně člen korespondent Ruské akademie věd Garbuzov 29. srpna zveřejnil v Nězavisimoj gazetě, listu, který je symbolem svobodné ruské novinařiny vzkvétající v 90. letech minulého století, i jejího smutného konce po příchodu Vladimira Putina k moci, zásadní stať.
Jmenuje se „O ztracených iluzích odcházející epochy“. A je to intelektuální vzpoura proti totální státní propagandě a špinění Západu, tedy oblasti, kterou měl Garbuzov na starosti, kterou se celý život zabýval a kterou měl pitvat tak, aby výsledkem zkoumání byl pravdivý obraz současné západní společnosti.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.




Napsat komentář