COOLna

Kuchařky, školníci, uklízečky, hospodářky, asistenti nebo školní psychologové. Ti všichni by mohli přijít v příštím roce zkrátka. Kvůli škrtům v rozpočtu.

Nejenže jejich návrh z dílny ministerstva školství počítá s redukcí nepedagogických pracovníků, ale navíc by je místo státní kasy mohly platit jakožto zřizovatelé přímo obce či kraje, připustil ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

„Je namístě přemýšlet o nějaké redukci počtu míst, která jsou financována ze státního rozpočtu v obslužných profesích ve školství, kde je na rozhodnutí zřizovatelů, zda budou místa dofinancovávat,“ řekl den před startem nového školního roku v České televizi.

Jeho slova okamžitě vzbudila nevoli ve školách i v obcích.

„Odmítáme jakékoli další finanční výdaje, které by šly na konto obcí a měst,“ řekl František Lukl, předseda Svazu měst a obcí. „Za školskou vzdělávací soustavu primárně nese zodpovědnost stát, obce v tomto hrají roli jako partneři, jako ti, kdo připravují základní zázemí.

Nicméně pokud by tyto a jakékoli další výdaje šly na konto obcí a měst, tak by se to mohlo podepsat na další kvalitě vzdělávání. Byla by to facka školám,“ dodal s tím, že vládní konsolidační balíček bude stát obce až 100 miliard korun, další zásah do jejich rozpočtů by byl likvidační.

Podobně to vidí i hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK), jenž si nedovede představit, že by s tímto řešením vláda vůbec přišla. „Nikdo o tom s námi nemluvil. Nemáme kde brát. Pokud by vláda neměla na regionální školství, pak nechápu, proč by měla navyšovat rozpočet na obranu,“ zdůraznil.

V případě, že by se Bekův záměr přece jen realizoval, nabízí hejtman jediné řešení. „Řekl bych školám, ať nepedagogické pracovníky propustí. A ať je pošlou stát před Úřad vlády,“ dodal.

Smířlivější je k nápadu ministra Beka hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček (ODS), jenž ale podobně jako Půta věří, že ministerstvo školství bude o rozpočtu ještě jednat a nakonec přistoupí k efektivnímu rozdělení peněz. „Avšak pokud resort mít peníze nebude, nezbude nám nic jiného než se k tomu postavit zodpovědně. Kraj si uvědomuje, že coby zřizovatel musí hledat prostředky, jak systém udržet. Nebudeme se tvářit, že se nás to netýká,“ uvedl Červíček.

Školy přitom už nyní mnohde trpí nedostatkem personálu. Pokud by se výrazně redukoval, případně nebude-li jasné, z jaké kasy bude vyplácena jeho mzda, obávají se odlivu šikovných pracovníků.

„Obecně na trhu zkušení kuchaři a kuchařky chybějí. Nejen v restaurační sféře, kde jsou lépe hodnoceni, ale právě také ve školách. Dnes je však problém najít i kvalitního školníka. Vždyť pokud je to zkušený řemeslník, tak v soukromém byznysu má daleko větší uplatnění,“ potvrdil šéf Svazu měst a obcí František Lukl.

Případná redukce a podhodnocení nepedagogických pracovníků můžou citelně poznamenat celý chod školního stravování, varuje Asociace školních jídelen. Její výkonný ředitel Karel Jahoda uvedl, že by si Česko mělo školní stravování hýčkat jako „rodinné stříbro, které mu řada zemí závidí“.

„Jenže abychom mohli dětem kvalitně a zdravě vařit, musíme na to mít lidi. Většina jídelen se potýká s nedostatkem personálu a jeho odchodem do důchodu. Přilákat mladé kuchařky není jednoduché,“ sdělil s tím, že ministrův návrh, jenž by hodil nepedagogické pracovníky přes palubu, by vedl k dehonestaci jejich povolání.

„Už tak se odvětví potýká s nízkými platy. Pokud jim nepřidáme, systém se zadrhne,“ dodal Jahoda. Pomocná síla v kuchyni si dle něj přijde na přibližně 18 tisíc korun čistého měsíčně, zkušená kuchařka s dvacetiletou praxí na zhruba 25 tisíc. „Za tyto peníze to brzy nikdo nebude chtít dělat. Je to obrovská dřina, kterou si mnozí ani neuvědomují,“ upozornil.

Rozdělení školních kolektivů na pedagogy, o jejichž finance se postará státní kasa, a ostatní personál, na nějž budou horko těžko shánět peníze obce či kraje, povede dle Jahody i Lukla k rozmělnění kolektivů, segregaci a pocitů méněcennosti.

„Škola je pospolitost. Vedle pedagogů jsou to právě i ti další, kdo tvoří společenství. Pokud by se o jedny staral stát a ty druhé by hodil napospas obcím a městům, které už nyní mají obrovské problémy zajistit některé základní služby v dané samosprávě, tak by to mohla být jakási facka pro nepedagogické pracovníky, kteří jednoznačně se školou dýchají a vedle pedagogů a žáků ji jednoznačně tvoří,“ zdůraznil Lukl.

Proti zásadním škrtům v rozpočtu na vzdělávání se postavil i prezident Petr Pavel. Uvedl, že považuje školství za prioritu, jež dle něj nemůže být odsunuta do pozadí ani v době úspor. „Pokud by se počet pracovních míst skutečně snížil o dvacet tisíc, pak to nesvědčí o tom, že by vláda chtěla naplnit své priority ve školství,“ řekl. Zdůraznil ale, že zatím nezná aktuální podobu návrhu. Premiér Petr Fiala (ODS) k tomu zopakoval, že vzdělání je „vládní prioritou a předběžné návrhy rozpočtu není vhodné komentovat a rozebírat, protože se o nich ještě jedná“.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.