V poslední době se však vynořila celá řada influencerů, kteří mají přístup přesně opačný. Kritizují konzum a pojmenovávají věci, které bychom kupovat neměli. Buď proto, že jsou drahé, neekologické, nebo jednoduše nefungují. Vžilo se pro ně označení deinfluenceři (deinfluencers).
Obsahem svých kanálů pomáhají vyvážit svět sociálních sítí, kde byl dosud převládající mantrou materialismus. Nutí nás nad nákupy více přemýšlet: Potřebuji toto doopravdy? Proč si myslím, že to potřebuji? Nejsem jen ovlivněný okolím?
Jedno z nejslavnějších videí vydal kanál Webravelygo na Instagramu v únoru tohoto roku. Žena, která sama sebe označuje ze deinfluencerku, se v něm pozastavuje nad cestovními hrnky a termoskami.
Jak je možné, že se z principu ekologická věc stala symbolem konzumu? Každých pár měsíců je v módě nový typ hrnku, kvůli kterému lidé často odhazují ten starý. Přitom by podobná věc měla sloužit dekádu, ne-li déle.
Jiná slavná deinfluencerka Jessica Cliftonová zase radí, jak se přeorientovat na udržitelnost v domácnosti. Ve svých videích předvádí výrobu odličovacích tamponů, opravuje obnošené boty, dokumentuje návštěvu bezobalových obchodů… Na Instagramu a TikToku ji sledují statisíce lidí.
I přesto nehledí Jessica do budoucna příliš optimisticky: „Myslím, že naneštěstí, jak je tomu u ostatních početných trendů na TikToku, i [deinfluencing] zase rychle zmizí.“ Zároveň však doufá, že tady zbudou tisíce lidí, které její videa inspirovala a ukázala jim, jak žít udržitelněji.
Smutné a paradoxní je, že se v tomto smyslu vyjádřila pro server Buzzfeed, který hned pod tento citát vtlačil několik reklam na „25 produktů, o kterých by měl vědět každý“ a „24 levných věcí, kterými byste se měli okamžitě odměnit“.
Je to právě oblast krásy, na kterou se soustředí nejvíce deinfluencerů. Výrobků na pleť je tolik a každý se tváří jako nejlepší a přelomový. Deinfluenceři nás vracejí ze snů o dokonalé pleti zpátky na zem: „Tento krém mi úplně zničil obličej! Tento je OK, ale znám mnohem lepší za příznivější cenu. A tento nedělá absolutně NIC.“ Poselství bývá u těchto videí podobné: zjistěte, které přípravky vám sedí, a držte se jich, ať už vám firmy a influenceři doporučují cokoliv.
A právě tady narážíme na zásadní problém: kde končí influencing a začíná deinfluencing? Videa, kde jsou kritizovány konkrétní výrobky, jednoznačně mezi uživateli bodují více než dobře míněné, ale obecné rady, jak neplýtvat.
Jsou zkrátka něčím vzrušující a zajímavá, zvlášť pokud v nich uživatel natrefí na produkt, který zná nebo má doma. Mnohá z těchto videí se však v poslední době ubírají cestou pouhých negativních recenzí.
Zatímco někteří jsou tedy toho názoru, že deinfluencing je jen další verzí influencingu, jiní v něm vidí odraz minimalistických tendencí, které se ve světě v poslední době rozmáhají. Navzájem související témata jako rychlá móda, znečištění, klimatická změna i šílené podmínky v některých továrnách se dostávají pomalu, ale jistě i k uším lidí, kteří se o ekologii a udržitelnost nezajímají. Může však také jít o vedlejší efekt touhy po větší autenticitě na sociálních sítích.
Zcela určitě je pak tento boom reakcí na jiný velký trend: výzvu TikTok made me buy it (TikTok mě to přiměl koupit). Ve videích s tímto označením se tisíce lidí chlubí, co všechno nakoupili impulzivně po tom, co danou věc viděli na TikToku.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.




Napsat komentář