COOLna

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) si minulý týden postěžoval novinářům, že se v jižních Čechách zhoršuje situace okolo černé těžby vltavínů. Hluboké jámy nelegálních kopáčů ničí pole a lesy, lahvově zelené kameny se cenou přibližují zlatu, z hledání vltavínů se stává stále výnosnější byznys a policie a úřady tahají v boji s kopáči za kratší konec provazu.

V posledních letech to není zdaleka poprvé, kdy tento problém pronikl do českých médií a veřejné debaty. V roce 2015 vyvolala pozornost smrt kopáče zavaleného v jámě na Českobudějovicku, v roce 2018 zkoumal svět jihočeského vltavínového podsvětí Josef Klíma, sílí také diskuze o možném rozšíření legální těžby u vesnice Chlum a další reportáže budou nejspíš jen přibývat – cena vltavínů se totiž jen mezi lety 2021 a 2022 ztrojnásobila.

Mohlo by se zdát, že je to jen lokální české téma, ale ve skutečnosti jde o věc s globálním kontextem. Není náhodou, že zájem o vltavíny začal prudce stoupat někdy v polovině minulé dekády, a že velkou část kamenů teď údajně skupují obchodníci z Číny, odkud také míří na trh více či méně povedené padělky.

Vltavínová horečka je totiž jen jedním z projevů obecné posedlosti polodrahokamy a „krystaly“ všeho druhu, která se jako většina jiných podobných záležitostí virálně roztáčí hlavně na sociálních sítích.

Někdy kolem roku 2015 zkrátka propukla renesance New Age trendů, které zažívaly první zlatou éru už v 70. letech. V popředí staronové módy jako obvykle stály nejrůznější celebrity. Vibracemi krystalů si tak začala léčit pošramocené nervy Kim Kardashian, zpěvačka Adele svalovala vinu za nepovedené koncerty na zapomenuté kameny a kouzelné šutry se staly důležitou součástí ezo-wellness byznysového impéria Goop herečky Gwyneth Paltrow.

Hlad po zaručených magických cestách ke štěstí je nekonečný, a tak časem došlo i na vltavíny. Kolem roku 2020 (asi není potřeba dodávat, jak magický obrat v západním myšlení podpořila pandemie) se mezi tiktokovými influencery začaly šířit teorie, že vltavín vnese svému majiteli do života nečekaný chaos a prudké změny k dobrému i horšímu.

„Nebezpečné“ hry s nadpřirozenem jsou samozřejmě magnet pro každého teenagera (kdo z nás nezkoušel vyvolávat duchy na letním táboře…), a sítě proto zaplavily tisíce videí dokumentujících šokující účinky vltavínů – pokud se s vámi v těsném sledu rozešel partner, nabourali jste auto a pak dostali práci svých snů, je to jistě proto, že jste si dali do kapsy kus jihočeského meteoritického skla.

Digitální trendy nejen v oblasti spirituality většinou rychle přicházejí a zase mizí, ale kult magických krystalů se z tohoto schématu překvapivě vymyká. Sílí už dlouhá léta, nové postřehy nejen o vltavínech stále přibývají, a nezdá se, že by záliba v kamení slábla – stálicí tiktokového feedu jsou třeba i videa s rock tumblers, tedy jakýmisi „mixéry“, kterými lze z nevzhledných kusů kamene udělat krásné lesklé oblázky.

Na rozdíl od horoskopů či vonných tyčinek mají totiž kameny specifické vlastnosti, které z nich dělají nadčasové sběratelské objekty a hlavně prověřený obchodní artikl.

Kolem dříve přehlížených polodrahokamů a jiných nerostů se vytvořil miliardový trh, který má jako ve většině podobných případů svou odvrácenou stránku. Většina kamenů se těží v chudých rozvojových zemích typu Madagaskaru, kde pak nepříliš překvapivě sílí kriminalita, vykořisťování dělníků, ilegální těžba v nebezpečných podmínkách, využívání dětské práce a další negativní jevy.

Na rozdíl od zlata nebo „krvavých“ diamantů jsou v této oblasti ještě slabší kontrolní mechanismy a osvěta, skutečný původ kamenů je často nemožné dohledat, a zatímco poučení konzumenti už ví, že za lacinými teniskami nebo vzácnými kovy v elektronice stojí bezohledný byznys, za lesklým kusem růženínu v ezoterickém obchůdku vidí pot a krev afrických dětí zatím jen málokdo.

Podobné mechanismy se pak projevují i u vltavínů. Pro znalce z oboru nejspíš nebylo těžké domyslet, že jich je po jihočeských polích roztroušená jen velmi omezená zásoba, potenciálně tak mohou být vzácnější než diamanty, a pokud se jejich dostupnost ještě dál uměle omezí hromaděním na skladě překupníků (jak se to ostatně dělává právě i s diamanty), neustálý růst cen je zaručen i v případě, že by třeba internetová popularita vltavínů trochu poklesla.

Jihočeské vltavínové eldorádo tak vede k růstu kriminality i poškozování krajiny, v zelených kamenech se točí stále větší peníze a zdánlivě nepodstatný tiktokový trend má najednou velmi závažné dopady.

Hmatatelná pevnost a váha kamenů může sloužit i jako jistá protiváha obtížně uchopitelné „digitální“ doby a životního stylu, což kupodivu není tak přehnaná metafora, jak by se mohlo zdát – trendem byly před jistou dobou i extrémně těžké kostky z čistého tungstenu, které si nadšeně kupovali hlavně profesionálové z digitálního průmyslu a rozplývali se nad tím, jak je to dotek reálného světa v časech metaversa.

Lidé si také odjakživa promítali nejrůznější vlastnosti do neživých objektů, což se samozřejmě projevuje hlavně ve sféře náboženství a spirituality, ale lze to úspěšně dotáhnout až do zcela absurdních rozměrů – jedním z nejslavnějších kšeftařů s kameny byl americký copywriter Gary Dahl, který v 70. letech začal balit kusy obyčejného kamení do vtipných krabiček a prodávat je coby pet rocks, tedy svérázné domácí mazlíčky. Z jednoduchého vtipu se stala móda a Dahl takřka s nulovými vstupními náklady vydělal miliony.

Projekce nadpřirozených vlastností do kusu horniny je v neposlední řadě velmi lákavá v době, kdy se stále více lidí pokouší o sebezlepšení a vyřešení svých mentálních problémů, samozřejmě individuálně a vlastními silami – magický kámen pak v takové situaci může snadno působit jako více „solidní“ kúra než třeba horoskopy a popularita pochybné léčby krystaly dál roste.
Sám o sobě by to byl běžný lifestylový trend, kterému se není třeba vysmívat nebo se nad ním pohoršovat – s životními těžkostmi se vyrovnáváme různě, placebo efekt často funguje a horoskopy či líbivé kusy křišťálu jsou v rámci esoterických nauk ještě relativně nevinnou záležitostí.
Neexistuje ale ve vzduchoprázdnu a je součástí složitých kulturních a ekonomických vazeb, v jejichž spleti lze jen těžko určit, kde končí abstraktní „digitální“ móda a začínají tvrdě „reálné“ hmatatelné dopady. A stejně jako řadu jiných fenoménů (od populárních hrnců až po luxusní houby), i nekončící oblibu magických kamenů nelze plně pochopit v rámci jednoho oboru či úhlu pohledu, který nám vždy ukáže jen malý výsek reality.
Statistiky o cenách vltavínů na světových trzích samy o sobě neprozradí, proč je o zelené úlomky takový zájem, virální sdílení tiktokových videí neodhalí fakta o tom, odkud a v čím obchodním zájmu se žádané kameny berou, a náhodný houbař kličkující mezi rozkopanými jámami v lese za Hlubokou nejspíš netuší, že vidí jen jeden článek ze složitého globálního řetězce, který propojuje dospívající americké influencerky, záhadné čínské překupníky, nelegální české kopáče i wellness podnikání hollywoodských hereček.
Ne každý má možnost a povinnost promýšlet každý koníček a nákup do takové hloubky, ale i tak je dobré při pořizování jakéhokoliv virálního zboží chvíli zauvažovat, jak a proč k nám asi doputovalo, a jestli údajné pozitivní vibrace kusu citrínu či ametystu vyváží stopy, které na své cestě napáchal na přírodě i lidských osudech.

Matouš Hrdina

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.