COOLna

Důkazy o působení soudce Roberta Fremra za komunismu leží na Hradě už léta, tvrdí exprezident Miloš Zeman. To ale odmítá současná Kancelář prezidenta republiky. Dokumenty prý nemá ani v písemné, ani v elektronické formě.

Podle bývalého prezidenta Miloše Zemana měly být v prezidentské kanceláři už před třemi lety.

Zeman totiž uvedl, že i on měl v minulosti k dispozici dokumenty týkající se kariéry Roberta Fremra před rokem 1989. Řekl, že tehdy (v roce 2020) Fremrovi „zdvořile“ řekl, že ho nebude jmenovat předsedou Nejvyššího soudu.

Exprezident tvrdí, že důvodem byly trojí informace, které o Fremrovi získalo někdejší analytické oddělení Hradu. Podle Zemana se jednalo o kauzu Olšanské hřbitovy, soudy s emigranty a pak s dělníkem odsouzeným za hanobení socialistických představitelů.

„V Kanceláři prezidenta republiky (KPR) zůstaly v souvislosti se jmenováním představitelů soudů nebo ústavních soudců různé podklady určené pro potřeby prezidenta republiky. Písemné dokumenty s informacemi, o kterých mluvil bývalý prezident, zaevidovány v KPR nejsou,“ uvedla mluvčí prezidenta Markéta Řeháková.

Podle Romana Liptáka, bývalého šéfa již zrušeného analytického oddělení, však dokumenty týkající se Fremra nebyly v písemné podobě. „Jsou elektronicky uložené na disku. Disky našeho oddělení byly samozřejmě zabezpečené, akorát se uzavřel můj přístup, když jsem skončil, ale zůstalo to uložené. Takže kdyby si na IT vyžádali přístup k diskům, tak tam všechny dokumenty jsou,“ řekl na dotaz.

Dodal, že současnému vedení Hradu postačí si jen zažádat IT oddělení, aby jim zpřístupnilo disky analytického odboru za příslušné roky.

O problematických rozsudcích Roberta Fremra se začalo hovořit těsně před tím, než se jeho jmenováním 2. srpna zabývali senátoři. Ještě předtím dostal zelenou v ústavně-právním výboru Senátu, tehdy ještě tyto informace nebyly veřejně známy.

Debata se kolem něj rozproudila poté, co média připomněla takzvanou kauzu Olšanské hřbitovy z roku 1988, v níž figuroval jako předseda soudního senátu. Den předtím Fremr senátorům rozeslal dopis, ve kterém vyjádřil svoji lítost nad tímto případem, uvedl, že byl naivní a naběhl na manipulaci ze strany StB.

Byť ze strany řady zákonodárců horní komory zaznívala kritika, Fremr nakonec tajnou volbou, která následovala po dlouhé diskuzi, prošel. „Přiznám se, že nemám slov – po té tortuře, kterou jsem tady absolvoval,“ reagoval bezprostředně poté.

Následně se však objevily další informace o již zmíněných soudech s emigranty a s prostořekým dělníkem a prezident Petr Pavel oznámil, že Fremra prozatím nejmenuje, a požádal odborníky ÚSTR, aby soudcovu minulosti probádali. Fremr se následně kandidatury sám vzdal.

„Musím přiznat, že nedůvěru části společnosti k mému předlistopadovém působení v justici jsem eliminovat nedokázal. Uznal jsem, že ta nedůvěra, která by mě zpočátku provázela, by chtě nechtě dopadala na důvěryhodnost celého Ústavního soudu,“ uvedl v prohlášení pro novináře.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.