COOLna

Nové studie naznačují, že i krátká interakce se zvířaty může posílit duševní i fyzické zdraví člověka. Je tedy na čase pořídit si domácího mazlíčka? Ne zcela nutně. Vědci radí, co pomáhá ke zlepšení zdravotní kondice nejvíc, a stačí k tomu třeba cizí pes v parku – samozřejmě s předchozím svolením majitele.

„Určitě lze s klidem říct, že zvířata napomáhají našemu fyzickému i duševnímu zdraví,“ říká Nancy Geeová, profesorka psychiatrie a ředitelka Centra pro interakci mezi lidmi a zvířaty na Virginia Commonwealth University School of Medicine ve Spojených státech. Co se v těle člověka při vzájemném kontaktu se zvířetem odehrává? A jaký to má vliv na zvíře?

Podle profesorky Geeové se hromadí důkazy, že u lidí klesá hladina kortizolu, tedy stresového hormonu, již po pěti až dvacetiminutové interakci se psem. A to ani mazlíček nemusí být jejich. „Také můžeme pozorovat nárůst oxytocinu, to je jeden z těch hormonů, díky nimž se člověk cítí dobře.“ Výhody jsou oboustranné, na psy má mazlení podobný účinek jako na člověka.

„Na tomto výzkumu se mi líbí, že zjištěné poznatky většinou platí pro obě strany,“ říká Geeová. „To samé, co pozorujeme u lidí, se dá pozorovat i u psů. Jejich hladina oxytocinu se při vzájemném kontaktu s člověkem také zvýší.“

Samozřejmě ne každý člověk má rád psy nebo s nimi může žít, například kvůli alergii. „Domácí mazlíčci nejsou všelék,“ říká Geeová. „Nemusí to fungovat u každého člověka, nicméně když má člověk rád zvířata a dokáže se s nimi sžít, mohou opravdu změnit věci k lepšímu,“ radí odbornice.

Výzkum zdravotních benefitů interakcí mezi člověkem a zvířaty – obzvláště psy – se začal rychle rozrůstat v posledních několika letech, a to zejména díky finančním příspěvkům od Národního institutu zdraví a výzkumného ústavu Waltham Petcare Science Institute.

Přestože je tento obor stále ještě poměrně mladý, Nancy Geeová říká, že kvalita a množství důkazů se rychle zvyšují. A výzkum zahrnuje i náhodné kontrolované testy, které se zaměřují na krátké interakce. „Pozitivní účinky jsou evidentní,“ říká.

Existují i důkazy, že pomazlení se se psem nám může pomoci lépe přemýšlet. Geeová spolupracovala na studii, která probíhala na žácích ve věku 8 a 9 let ve Spojeném království. A s kolegy zjistila, že děti, které dvakrát týdně krátce interagovaly se psy, se méně stresovaly. Zlepšily se také jejich kognitivní funkce, které nám umožňují plánování nebo plné soustředění na plnění úkolů. „Pozitivní účinky jsme viděli o měsíc později. A existují důkazy, že mohou existovat i šest měsíců poté,“ říká Geeová.

Díky čemu psi tak napomáhají našemu klidu a soustředění? Podle Megan Muellerové, docentky veterinární medicíny na Tufts University, je to proto, že nám během interakce s nimi umožňují prožívat svět tak, jako oni.

„Zvířata a obzvláště psi žijí v současnosti. Netahají si do svého světa, co se stalo v minulosti, nepřemýšlejí nad budoucností. Žijí daným okamžikem,“ říká Muellerová, jejíž výzkum se zaměřuje na psychologickou stránku interakce mezi psem a člověkem. Podle ní sledování psů, jak pobíhají kolem, čuchají a objevují svět, i nás nutí k tomu věnovat větší pozornost okolí. „Dá se říct, že nás například od mobilu vytáhnou do prostředí, kde právě jsme.“

Podle ní také existují důkazy, že zdaleka nejvíc je pro člověka uklidňující hlazení a dotýkání se psa. Například jedna kanadská studie ukázala, že studenti se méně stresovali a méně se jim stýskalo po domově po krátkých interakcích se psy. Efekt byl ještě výraznější u těch, kteří si zvířata hladili. Studie, na které Muellerová momentálně pracuje, má zatím podobné výsledky.

„Výzkum zatím ukazuje, že fyzický dotek se psy má pozitivní účinek na naši nervovou soustavu,“ říká Muellerová. Tisíce let domestikace psů, díky níž se u nich dokonale vyvinula schopnost umět „člověka přečíst“, tak dělá náš vzájemný vztah se psy opravdu speciálním.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.