COOLna

Komentátor deníku The Wall Street Journal Walter Russell Mead upozorňuje na to, že zuří ještě jedna důležitá, spíše důležitější klimatická změna. Globální politické klima se rovněž velmi přehřívá a rostoucí geopolitická teplota může udeřit rychleji a způsobit větší geopolitickou katastrofu než ta, které se obává například organizace Greenpeace. A popírání změny geopolitického klimatu nebo ignorování téhož je nebezpečnější než tání ledovců v Grónsku.

Třeba bývalý americký prezident Barack Obama byl velkým popíračem geopolitiky. Dával přednost zdržování, oddalování, stepování, appeasingu, omlouvání ve vztahu k ose antiamerických revizionistických mocností sestávajících z Číny, Ruska, Íránu. Tyto země mezitím začaly stupňovat svůj odpor vůči Západu a koordinovat svoje politiky.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu a znovu přímo vstoupilo na Blízký východ. Čína začala největší výstavbu armády v historii lidstva a Írán vybudoval impérium regionálního charakteru, zatímco Washington snil svoje krásné sny.

Bidenův tým přišel do úřadu s tím, že věděl, že geopolitický svět se začíná přehřívat. Nějak se ale hodilo myslet si, nebo to alespoň tvrdit, že za všechno může Donald Trump a jeho buldočí způsoby a vnášení kramářského obchodování třeba do vztahů s Čínou a transakčních způsobů do zahraniční politiky.

Bidenovci se domnívali, že stačí umístit chytré lidi zpět na důležité pozice, obnovit diplomatické finesy a nuance, opravit transatlantické vztahy a všechno bude fajn. Rusko se zaparkuje tím, že se bude mluvit s Putinem, Írán se zaparkuje opětovným vstupem do jaderné dohody a Číně se opatrně přistřihnou křídla, hlavně když bude vtažena do globálního vládnutí a odpovědnosti za řešení boje s klimatickou změnou.

Možná to někomu připadalo elegantní a obamovské, ale mělo to jednu velkou vadu na kráse. Mohlo to fungovat jenom v případě, kdy by všichni soupeři Ameriky byli pro.

Stal se ale opak. Místo aby Rusko zajelo na parkoviště, spustilo invazi na Ukrajinu a znásobilo svoje úsilí budovat sféry vlivu na Blízkém východě a především v Africe.

Írán ohrnul nos nad Bidenovou nabídkou obnovit jadernou dohodu a zintenzivnil budování regionální hegemonie a práci na jaderných zbraních. A Čína Americe odpověděla prohloubením svých vztahů s Ruskem a Íránem a vystupňovala tlak vůči Tchaj-wanu.

A letos jsme svědky geopolitického ekvivalentu rekordních vln vedra. Válka na Ukrajině eskaluje. Rusko stupňuje raketové útoky a hlavně vystoupilo z dohody o vývozu obilí, která omezovala nárůst cen a dostupnost obilovin na Blízkém východě, v Africe apod.

Írán vystupňoval svoje hrozby vůči přepravě ropy v Perském zálivu do té míry, že USA musely oprášit plány na ozbrojený doprovod tankerů americkou námořní pěchotou. Rusko obnovuje svoje vztahy se Severní Koreou a provádí společná námořní cvičení s Čínou v blízkosti Japonska a Aljašky. A v Nigeru byl svržen prozápadní prezident proruskou juntou. Bidenova administrativa podporuje snahu sousedních zemí tuto situaci zvrátit, a může to dokonce zatáhnout do hry americké vojáky.

S tím, jak se blíží americké volby v roce 2024, roste chuť soupeřů, kteří věří, že přitápění Americe funguje báječně. Izolacionismus roste uvnitř obou amerických stran a nepřátelé Ameriky doufají, že americká odhodlanost držet současný světový pořádek začne mít vážné trhliny.

Bidenova administrativa už to naštěstí začíná chápat. Vzdala se nesmyslné politiky antagonizování Saúdské Arábie a začala znovu promýšlet své pozice na Blízkém východě. Biden pozval indického premiéra Naréndru Módího. A podpora Ukrajiny pokračuje, dokonce jsou asi na cestě F-16.

Většina Američanů podle Meada stále žije ve světě Barbie, ne Oppenheimerů. Biden by měl ale Americe pořádně vysvětlit, v jak nebezpečném světě žijeme.

Amerika, sjednocená v otázkách geopolitiky a bezpečnosti, stále může zabránit soupeřům eskalovat za bod, ze kterého není návratu. Nové války mohou přivést svět a celou planetu ke konfliktu, jaký ještě nezažila. Bílý dům si ale musí uvědomit, že hlavní výzvy jsou geopolitické, a nikoli meteorologické. Musí se ale jednat rychle, teplota rychle stoupá.

Tolik Mead. Z té naléhavosti a apelativnosti většinou nejlépe informovaného komentátora poněkud mrazí. Jeho kritika současné administrativy je ale příliš měkká. Promarnilo se dva a půl roku tím, že se říkalo, že vše, co dělal Trump, bylo špatně. V zahraniční politice měl ale mnohé úspěchy. Proč se dva roky antagonizovali Saúdové, když se nakonec zjistilo, že to není cesta? Módího mohli pozvat do Bílého domu už dávno. Místo poučování různých zemí o klimatu a LGBTQ plus měly dostat přednost zájmy. A nemělo se střílet na všechny zajíce a místo toho prioritizovat.

Jan Macháček

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.