COOLna

Když si budete s kalkulačkou Přibylo od mého mládí horkých dní chvíli hrát, všimnete si navíc znepokojivého faktu. Největší nárůst lze zaznamenat právě u extrémně horkých dní. Což je problém, který má dopad nejen na naše pohodlí.

Přibylo tedy od mého mládí horkých dní?

„Podle lineárního trendu období 1951-2022 roste klementinská průměrná roční teplota o 0,379 °C za deset let (o více než 3 °C za 100 let),“ uvádí Ilona Zusková, vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu. „Roste roční počet horkých i velmi horkých dní, naopak klesá počet dní mrazových a ledových.“

Přibývá také „řetězů horkých dní“. Tedy případů, kdy po horkém dni následuje další horký den, pak další a další…

„Horké dny jsou stresor,“ vysvětluje fyzik Ondráš Přibyla, zakladatel neziskové organizace Fakta o klimatu. „Když jejich počet či intenzita přesáhne nějakou mez, nastává kolaps organismu nebo ekosystému.“

Pro různé systémy mají extrémní horka různé negativní důsledky. Pro ryby ve vodě to znamená obtížnější dýchání, protože se stoupající teplotou klesá množství kyslíku ve vodě. Zalesněným oblastem hrozí vysychání a tedy vyšší riziko rozsáhlých požárů.

„Posouvají a mění se podnební pásma, na která jsou ekosystémy navázané,“ připomíný Zusková. „Dochází k posunům fenofází (vývojových fází, například období růstu) některých rostlin, což má vliv na život hmyzu atd.“

Série za sebou následujících horkých dní může mimo jiné způsobit i to, že bakterie nebo plísně, které se doposud lidem vyhýbaly, si vyvinou vyšší odolnost vůči teplotám a dokážou tak přežít i v lidském těle. Jeden takový případ popisuje studie sledující šíření patogenu Candida auris. „Globální oteplování způsobí u savců šíření nových plísňových onemocnění,“ varuje jiná studie.

Během dlouhých veder také stoupá spotřeba elektřiny kvůli klimatizacím. Ty musejí pracovat na plné obrátky, aby vnitřní prostory uchladily. A tím se roztáčí prokletá zpětná vazba, protože klimatizační jednotky se zároveň přímo i nepřímo podílejí na zvyšování teploty prostřednictvím produkce skleníkových plynů.

A nemůžeme opomíjet ani přímý vliv veder na zdraví lidí. Extrémně vysoké teploty bývají nepohodlné pro většinu lidí. Nejvíce jsou samozřejmě vedrem ohroženi lidé starší nebo nemocní.

„Vyšší teploty a tepelný diskomfort negativně ovlivňuje zdravotní stav především seniorů a lidí s vážnými onemocněními,“ zdůrazňuje Zdeněk Žalud z Ústavu výskumu globální změny AV ČR. „Zvláště jsou nebezpečné vyšší teploty doprovázené vysokou relativní vlhkostí, kdy je omezeno ochlazování pocením. Zatíženy jsou především srdce a ledviny.“

Horko není novým problémem a na vlnu veder umírají v Evropě ročně i desetitisíce lidí. Řadě těchto úmrtí lze přitom zabránit.

Vedro se projeví také na každodenních aktivitách: „Napadá mne zvýšená nehodovost, lidé mají sníženou koncentraci při řízení, jsou unavení, podráždění,“ vypočítává meteoroložka Dagmar Honsová. „Také nižší pracovní výkonnost a zhoršená fyzická kondice, komu by se chtělo chodit sportovat, když je přes 30 °C. S horkými a slunečnými dny jsou pak ve městě spojené i zvýšené koncentrace přízemního smogu.“

Dopady extrémních teplot jsou nerovnoměrně rozprostřené napříč společností. Jednoduše řečeno: bohatší lidé si mohou dovolit klimatizovanou domácnost nebo odjet na léto do chladnějších krajin. Do značné míry tak mohou eliminovat negativní lokální projevy těchto globálních změn.

„Interpretovat pozorované oteplení v Klementinu pouze jako projev globální změny klimatu by tedy bylo nekorektní,“ připomíná fyzik Radan Huth z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.

Měření uprostřed centra Prahy má tu nevýhodu, že v silně urbanizované oblasti dochází k akumulaci tepla přes den a jeho vyzařování v noci. „Jak město roste, sílí i jeho tepelný ostrov. Oteplení, které na klementinské teplotě pozorujeme, je složeno ze dvou hlavních částí: první je způsobena globální změnou klimatu a druhá je způsobena zesilujícím tepelným ostrovem.“
V kalkulačce je omezen vliv tohoto tepelného ostrova tím, že pracujeme s maximální teplotou. Tepelné ostrovy se projevují především „sáláním“ tepla, což vede k vyšší teplotě během noci a tedy i vyšší průměrné teplotě. Na maximální teploty takový vliv nemají.

„U maximální teploty je efekt městského ostrova méně patrný. V letních měsících může být dokonce opačný,“ souhlasí Petr Skalák z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. „V centru města je někdy chladněji než na okolních vesnických stanicích. Jedním z důvodů může být zastínění vlivem zástavby.“

Pohled na data z ostatních meteorologických stanic potvrzuje, že teplota dlouhodobě stoupá nejen v Praze, ale i ve zbytku ČR.

Teploty z Klementina navíc odpovídají tomu, co lidé ve městech zažívají a zažívat budou: extrémně horké dny, jejichž počet stoupá. To, co se v globálním průměru může zdát jako nepatrná změna, může mít výrazné lokální dopady.

„Rozložení teplot se může roztáhnout více do extrémů,“ připomíná Skalák. „A těch nepříjemných horkých teplot bude o dost více, než je vidět ze změny průměrné teploty.“

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.