Golfský proud, dotující svou energií cirkulaci oceánů, podporující tvorbu vzdušných/větrných proudů a ovlivňující klima kontinentů, totiž slábne. Podle studie z roku 2021 je síla cirkulace proudu a jeho celková stabilita nejnižší za posledních 1000 let. S jistotou můžeme tvrdit, že jeho výkon je za posledních 200 let o 15 % slabší. Rizika, která by mohla z ještě většího zpomalení až úplného kolapsu plynout, jsou přitom nemalá a s globálními dopady.
Představit si je můžeme třeba jako typické kanadské zimy, ale probíhající ve střední Evropě (průměrný teplotní rozdíl mezi jejich a naší zimou činí cca 30°C), razantní proměnu režimu srážek v Africe, posunem monzunového období v Indii, nárůstem počtu ničivých bouří na severu Ameriky. Problém a nesoulad mezi odborníky v obecné rovině vytváří to, že Golfský proud přidává nebo ubírá na výkonu „každou chvíli“, a jeho výkyvy je nesnadné předpovídat nebo jim přiřadit konkrétní příčinu. Navíc je Golfský proud jen povrchovou součástí nadřazeného, pro globální klima o něco víc podstatného systému, tzv. Atlantické meridionální cirkulace (AMOC). Tedy komplexní sestavy dalších mořských proudů, které vzájemně sdílí, vyměňují a převádí vodu mezi svými „řekami“, přičemž je v pohybu udržuje rozdílná teplota a hustota vody, udávaná především salinitou.
Golfský proud nese při povrchu oceánu teplejší vodu směrem k severu, přičemž své teplo vydává do okolí a část vody odpařuje. Tím se stává koncentrovanějším, slanějším. A také, jak se postupně ochlazuje, hustším. Chcete-li, těžším. Proto na konci své severní trasy začíná klesat hlouběji, jako na klouzačce. Klesající voda způsobuje pohyb a hybnost, stahuje další vodu z povrchu a vytváří tím efekt proudění. Tahle dynamika tedy popostrkuje vodou v oceánu, a ovlivňuje – mimo jiné – podnebí na kontinentech. Co se ale stane, když tento systém začnou ovlivňovat zásahy zvenčí? Když například přitopíme pod planetární atmosférou, uměle zvýšíme průměrnou globální teplotu?
Snížíme rozdíl teplot mezi vodou v oceánech na severu a kolem rovníku, a tím zpomalíme rychlost výměny vodních mas mezi oceánskými proudy. Rozdílný gradient teplot a salinita je to, co je žene kupředu. Oteplením také ubereme rychlost a snížíme odpar Golfskému proudu, který se nebude tolik koncentrovat a těžknout. Navíc tím způsobíme tání ledovců v Grónsku, které budou vodu v „řece“ Golfského proudu dotovat množstvím lehké sladké vody. Klouzačka, bez husté a chladné vody klesající do hlubokého oceánu poblíž Grónska, by se drasticky zpomalila.
Ztratil by se efekt vytvářející impuls pro proudění. A systém AMOC, který může trochu připomínat pásový dopravník s točícími se kolečky, se kvůli takovému netočícímu kolečku může zpomalit. Nebo úplně zastavit.
Ekolist
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.




Napsat komentář