Americká lingvistka Naomi Baronová shrnula v knize How We Read Now (2021) nedávné výzkumy zabývající se tím, jak dnes čteme, jak posloucháme a co si z toho pamatujeme. Všímá si, že digitální média typicky upřednostňují rychlé a povrchní čtení, v němž hledáme spíš informace než poznání. Studie přitom ukazují, jak rozhodující jsou pro naši paměť média, s nimiž pracujeme. To, co čteme v tištěné knize, si pamatujeme řádově lépe než to, co čteme na čtečce. Jinými slovy, když držíme v ruce knihu, musíme otáčet stránky, třeba si podtrháváme tužkou, zapojujeme víc svalů, víc nervů, víc typů pohybů, než když klikáme. A jak věděly starověké kultury, čím víc tělesnosti, tím lepší paměť.
Zvlášť děti a mladí lidé přitom mají sklon číst převážně digitální obsah. Pak však podle Baronové hrozí, že se nenaučí pracovat s pamětí a pohroužit se do hlubší reflexe, natož kontemplace. Pro všechny, kteří hovoří o renesanci audia, bude zklamáním výsledek srovnání četby tištěné knihy a poslechu audioverze.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.
COOLna 
Napsat komentář