COOLna

Pokud se podíváme na podstatu, zjistíme, že současnou normalitou toho dost ztrácíme. Například dostatečně rozsáhlé přírodní bohatství. Stabilní základy života. Bez přírodních surovin, obnovitelných zdrojů, spolehlivých zásob vody a zdravé půdy, která nás zásobuje potravinami, bude naše budoucnost velmi nepříjemná. Technologicko-digitální revoluce nás možná dokáže katapultovat na Mars, ale proč by zrovna tam mělo být prostředí, kde by se biologické bytosti mohli radovat ze života, zůstává otázkou.

Místo toho bychom mohli využít svého inovativního nadšení k opětovnému růstu často opomíjených hodnot živých systémů. Například pro využití půdy, které regeneruje biologickou rozmanitost a pohlcuje CO2, chrání biodiverzitu a respektuje faunu, nabízí ve zdravém množství zdravé potraviny pro zdravé lidi. To samozřejmě zahrnuje i další vývoj našich stravovacích návyků. Což jsme ostatně v historii lidstva už několikrát udělali.

I v sociální interakci se vyplatí hledání podstaty a také otázka, proč se dnes mnohého zříkáme? Za jakých podmínek se například lidé cítí zajištěni a v bezpečí? Proč tedy pečovatelské aktivity leží na spodní hranici příjmové a reputační škály? Proč považujeme za pokrokové, když všichni v rodině pracují 40 hodin a na péči a výchovu jim nezbývá čas? Jak je možné, že se nám tragicky jasná reflexe systémově relevantních povolání a smysluplného využití času po koronavirové pandemii opět tak rychle vytratila?

Tak snadno jsme vše podstatné ztratili ze zřetele proto, poněvadž to nenajdeme v číslech a vyprávěních, kterými řídíme naše činnosti. Kde je v hrubém domácím produktu započítána přirozená přidaná hodnota ekosystémů nebo nekompenzovaná pečovatelská práce? Proč není pro společnost ekonomicky výhodné co nejvíce regenerovat přírodní zdroje? O co vlastně jde při úspěšném hospodaření a jak znovu získáme jasný pohled na svět?

Časy nejistoty jsou výzvou. Vyzývají nás totiž, abychom zpochybnili status quo. V čemž také spočívá velká příležitost. Psychologové popisují jako růst, když vystoupíme ze své komfortní zóny. Pokud možno bez toho, abychom se dostali do panické zóny. Proto se vyplatí vědomě změnit perspektivu: od zpětného zrcátka k obzoru. Nezapomínejme při tom ani na pozorný pohled do strany. Kýžená budoucnost je společným dílem.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.