COOLna

Více než 70 obvinění, kterým Donald Trump momentálně čelí, ba dokonce ani případné odsouzení, ale exprezidentovu prezidentskou kampaň neovlivní ani po formální stránce. Ústava totiž od kandidátů na prezidenta vyžaduje pouze to, aby se narodili v USA, bylo jim nejméně 35 let a aby byli alespoň 14 let rezidenty země.

Na mnoho dalších potenciálních scénářů ale Američané nemají odpověď, jelikož vstupují na značně neprobádané území. Pokud by Trump ve volbách zvítězil, teoreticky by si mohl udělit milost. Pokud by ho však obvinění dostala za mříže ještě před volbami, nikdo s jistotou neví, co by se dělo dále, jestli by například úřadoval z vězení.

Nutno zdůraznit, že samotný exprezident jakékoli porušování zákonů odmítá. Server Politico ale spočítal, že Trumpovi hrozí až 641 let za mřížemi, pokud by mu soudci za všechna dosud vznesená obvinění dali maximální trest.

To je ale vysoce nepravděpodobné. Například proto, že američtí soudci jsou shovívavější k osobám s dosud čistým rejstříkem. Případné tresty si navíc odsouzený v některých případech může odpykávat paralelně.

A jaká všechna obvinění tedy můžou Trumpa teoreticky dostat za mříže?

Trump není obviněný za samotného podílu na útoku na Kapitol. Obvinění se týkají jeho skutků ve dvou měsících, které mu předcházely: údajné snahy zabránit sčítání a certifikaci volebních hlasů nebo cíle přesvědčit Kongres, aby výsledky voleb neuznal.
Podle federálních prokurátorů se měl dopustit celkem čtyř trestných činů: spiknutí s cílem podvést USA, spiknutí s cílem mařit úřední postup, maření a pokusu o maření úředního postupu a spiknutí, které ohrozilo volební práva milionů Američanů.
Posledního bodu se týká i zajímavost, na kterou na twitteru upozornil amerikanista Jan Beneš. Žaloba v něm „vychází ze série zákonů o občanských právech, které vznikly krátce po občanské válce. Říká se jim také Zákon o Ku Klux Klanu a uspěly v eliminaci klanu a násilí na afroamerických voličích“.
V tomto případě podle Politica Trumpovi hrozí maximální trest odnětí svobody 55 let.

Když Trump odešel z Bílého domu, odnesl si s sebou některé vládní dokumenty, které byly převezeny do jeho floridského sídla Mar-a-Lago. V některých případech šlo o materiály klasifikované jako „přísně tajné“ a podle federálních prokurátorů Trump bránil opakovaným pokusům vlády o jejich získání, což loni v srpnu vedlo až k razii v rezortu.

Případ falšování záznamů nás vrací až do roku 2016, kdy se konaly prezidentské volby, ve kterých Trump zvítězil a na následující čtyři roky usedl v Bílém domě. Jeho úspěch však tehdy mohla zmařit pornoherečka Stormy Daniels, která chtěla vyjít na světlo s tvrzením, že s podnikatelem měla poměr, což Trump dodnes popírá.

Aby se vyhnul skandálu, koupil si její mlčení za 130 tisíc dolarů (zhruba 2,8 milionu korun), které Daniels vyplatil jeho právník Michael Cohen. Tomu pak Trump částku splácel v sérii plateb prostřednictvím své společnosti, splátky ovšem podle žalobců maskoval jako právní výdaje firmy, čímž porušil newyorské zákony.

Když se poslední prezidentské volby nevyvíjely v Trumpův prospěch, exprezident se měl snažil zvrátit výsledek ve státě Georgia, kde dvě přepočítávání hlasů potvrdila, že ve státě těsně zvítězil Joe Biden. Podle nahraného telefonátu, který byl zveřejněn v lednu 2021, Trump dokonce žádal tamního státního tajemníka, aby mu potřebné hlasy našel.

Právě záznam tohoto hovoru spustil vyšetřování celé kauzy, které běží už více než dva roky. Nyní se ovšem čeká pouze na to, až okresní státní zástupkyně Fani Willisová předloží případ velké porotě, která bude následně hlasovat o schválení navržených obvinění.

Pokud se oficiální obvinění ovšem stane, pravděpodobně mezi body obžaloby bude třeba nabádání ke spáchání volebního podvodu, spiknutí za účelem spáchání volebního podvodu nebo úmyslné zasahování do výkonu volebních povinností. Poté také bude jasné, jaký maximální trest odnětí svobody Trumpovi hrozí.

Výše nastíněné Trumpovy problémy ale nejsou jediné, kterým politik čelí, jde pouze o ty nejzávažnější. V následujících případech už Trumpovi nehrozí odnětí svobody, protože jde o občanskoprávní spory.

Exprezident se například odvolává proti rozsudku poroty na Manhattanu, která ho v květnu shledala odpovědným za to, že v polovině 90. let sexuálně zneužil novinářku E. Jean Carrollovou a poté ji v roce 2022 pomluvil, když o tom lhal.

Soud Carrollové přiznal odškodnění ve výši pěti milionů dolarů (více než 109 milionů Kč). Ta chce ovšem za urážlivé výroky, které Trump na její adresu pronesl po vynesení verdiktu, ještě dalších 10 milionů dolarů (zhruba 219 milionů Kč). Dvojice tak bude muset k soudu znovu.

Po dlouhém vyšetřování pak loni v září podala newyorská generální prokurátorka Letitia Jamesová občanskoprávní žalobu na Trumpa, výkonný tým jeho společnosti Trump Organization a jeho nejstarší děti. Trump se podle ní měl dopustit například toho, že nafoukl své čisté jmění o miliardy dolarů, aby získal lepší podmínky od věřitelů a pojišťoven.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.